PROFILPELAJAR.COM

Neuroanatomie paměti je vědecká disciplína, která se snaží přiřadit určitým oblastem mozku nějaké paměťové funkce. V posledních letech se prudce rozvíjí a vytváří různé hypotézy. Podle starších představ o paměti měla každá vzpomínka jedno své určité místo v mozku. Při poškození určité oblasti mozku by tedy měly zmizet určité vzpomínky, které se v této oblasti nacházely, kdežto jiné vzpomínky by neměly být poškozeny. Pokusy však ukázaly, že tomu tak není a že naše vzpomínky jsou uloženy v různých oblastech mozku.^[1] Například, když se člověku zraní část zrakové kůry, která zodpovídá za barevné vidění, bude člověk nejen neschopen vnímat a poznávat barvy, ale i vzpomínat si na různé barvy. Jednu z teorií, jak se paměť skládá, detailně popsal neurovědec António Damásio.

Subkortikální struktury

Hipokampus

Hipokampus je jedna z vývojově nejstarších oblastí mozku a také jedna z prvních oblastí, která degeneruje při Alzheimerově chorobě. Ústřední role hipokampu je ukládání informací do dlouhodobé paměti, což se zjistilo právě z případů Henryho Molaisona a pana R. B.

Levá polovina hipokampu má funkci kódování a vybavování paměti epizodické (paměť událostí, které jsme zažili). Zde se také z našich osobních vzpomínek skládá naše autobiografie. Díky této části hipokampu si člověk uvědomuje, kým je – vědomosti o vlastním jménu, povolání, rodině i osobnosti se sbírají právě zde. Levá polovina hipokampu hraje také roli v paměti jazyka. Pravá polovina hipokampu pečuje o paměť prostorovou.

Dnes se ví, že pyramidové buňky v sekci hipokampu CA1 napomáhají hipokampu komunikovat s jinými částmi mozku. Hipokampus získává informace z rozmanitých míst mozku. Většina těchto částí se nachází v mozkové kůře (neocortexu). Hipokampus tyto různorodé informace „svazuje“ v nové autobiografické vzpomínky. CA1 pyramidové buňky tyto výsledky posílají zpět do mozkové kůry. Případ pacienta R. B. dokazuje, že se systém ukládání dat založený v hipokampu neobejde bez CA1 pyramidových buněk ^[2].

Amygdala

Zatímco hipokampus hraje hlavní roli v dlouhodobé paměti explicitní, amygdala hraje velkou roli v paměti implicitní. Amygdala je naším emočním střediskem. V mozku se amygdala nachází poblíž hipokampu v mediálním temporálním laloku.

Mozeček

Mozeček (cerebellum) se nachází pod okcipitálními (týlními) laloky mozku. Podílí se na nedeklarativní motorické paměti ^[3].

Striatum

Striatum se podílí na učení nových motorických dovedností ^[4].

Kortikální struktury

Z těchto výzkumů tedy vyplývá, že určitou roli v pracovní paměti hrají různé oblasti mozkové kůry. Mozková kůra (angl. „neocortex“) je vývojově nejmladší částí mozku. Nové výzkumy poukazují na mozkovou kůru prefrontální jako na centrum pracovní paměti ^[5].

Dalším oblastem mozkové kůry se připisuje i dlouhodobá paměť. Předpokládá se, že zvláště v asociačních oblastech mozkové kůry (v oblastech, které se nepodílí ani na smyslovém vnímání ani na motorických či vegetativních funkcích) se uchovává dlouhodobá paměť.

Hledání oblastí pojených s krátkodobou pamětí

Dnes stále probíhají výzkumy, jejichž cílem je zjistit, kde je krátkodobá paměť uložena. V jednom z takovýchto výzkumů byly dobrovolníkům na obrazovce na dvě setiny sekundy zobrazeny tři tečky, poté byla na tři sekundy obrazovka prázdná a nakonec se objevil kruh s otázkou, jestli by nějaká z teček v tomto kruhu ležela. Jejich mozek zatím snímal PET tomograf. Ukázalo se, že při této úloze byla nejvyšší aktivita zaznamenána ve čtyřech oblastech, všech v pravé hemisféře, o kterých se předpokládá, že jsou hlavními centry vizuálně-prostorového náčrtníku pracovní paměti. Jedno se vyskytovalo v čelním laloku, druhé bylo těsně za ním, třetí leželo v kůře temenního laloku a čtvrté se krylo s částí optické kůry týlního laloku.

V podobném výzkumu se hledaly struktury spojené s fonologickou smyčkou. Úkolem účastníků bylo zapamatovat si 6 slov. PET tomograf zatím snímal jejich mozkovou aktivitu. Nejvyšší aktivita probíhala v laloku čelním.

Reference

↑ INGRAM, Jay. Cesta za tajemstvím mozku. Vydání první. Ostrava : OLDAG, 1996. 273 s. ISBN 80-85954-12-5. Str. 209
↑ KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. Vydání první. Praha : Makropulos, 1995. 223 s. ISBN 80-901776-1-1.
↑ Understanding the Brain. Perf. Jeanette Norden. The Teaching Company, 2007. DVD.
↑ HRABĚTOVÁ, Sabina; ROKYTA, Richard. Kde se v mozku tvoří paměť? : Synaptická plasticita v hipokampu a její úloha při tvorbě paměti. Vesmír [online]. Červenec 1998, 77, [cit. 2010-12-25]. Dostupný z WWW: <http://www.vesmir.cz/files/file/fid/527/aid/2348^{[nedostupný zdroj]}>.
↑ WILLINGHAM, Daniel. Systems of Memory in the Human Brain. Neuron [online]. 1997, 18, [cit. 2011-01-10]. Dostupný z WWW: <www.faculty.virginia.edu/willinghamlab/reprints/Systems of Memory in the Human Brain.pdf>.