Nesvady

Nesvady
Římskokatolický kostel
Římskokatolický kostel
Nesvady – znak
znak
Nesvady – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška114 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajNitranský
OkresKomárno
Tradiční regionPodunajsko
Nesvady
Nesvady
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha57,9 km²
Počet obyvatel5 014 (2021)[1]
Hustota zalidnění86,7 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
PrimátorZoltán Molnár
Vznik1269
Oficiální webwww.nesvady.sk
E-mailocu@nesvady.sk
Telefonní předvolba+421-35
PSČ946 51
Označení vozidel (do r. 2022)KN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nesvady (maďarsky Naszvad) jsou město na Slovensku v okrese Komárno. Ve městě žije přibližně 5 000[1] obyvatel.

Historie

Archeologické nálezy potvrzují osídlení lokality již v neolitu, kdy se tu nacházelo sídliště lidu želiezovské skupiny, patřící do kultury s lineární keramikou (cca 4700 př. n. l.). Další nálezy pocházejí z doby bronzové, kdy tu byla rozšířena únětická kultura (kosterní pohřebiště), halštatské a laténskéřímsko-barbarské kultury. V 8. století sem přišli Slované, po kterých jsou výraznější stopy v podobě sídliště a pohřebiště z doby Velkomoravské říše (10.–12. století). Z 10. století pocházejí také nálezy hrobů Starých Maďarů.

První písemná zmínka o osadě „Nasvod – Novum Naswod“ pochází z roku 1269. O dekádu později se sídlo nazývalo Nauzuad, z roku 1312 se zachoval název Naywad, z roku 1927 Nasvad a od roku 1948 se používá název Nesvady. Maďarský název města je Naszvad. Osada „Aňala“, která je dnes místní částí, je zmíněna již v roce 1239.

Území i obec patřila do majetku arcidiecéze ostřihomské, přičemž ji v roce 1311 vyplenili stoupenci Matúše Čáka. V 15. století musela obec odvádět daně husitské posádce, která sídlila v Trnavě a toto území ovládala. V tomto období se tu konaly trhy na sv. Bartoloměje (24. srpen) a sv. Imricha (5. listopad). Rozvoj tržního městečka zastavila v roce 1554 osmanská vojska, která plenila území jižního Slovenska a zničila také Nesvady a Aňalu. Už v roce 1572 byly Nesvady obnoveny. Začátkem 18. století byla svým zeměpánem, ostřihomským arcibiskupem, osada Aňala obnovena a následně v roce 1871 připojená k obci Nesvady. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, rybářstvím, tkaním a zhotovováním nástrojů.

Po vídeňské arbitráži byly Nesvady se širokým okolím anektovány Maďarským královstvím a v roce 1947 byla vysídlena část obyvatelů maďarské národnosti, které nahradili repatrianti z Maďarska a Rumunska.[2]

Přírodní poměry

Město leží v centrální části Podunajské nížiny na severu okresu Komárno. Nachází se na východě geomorfologického celku Podunajská rovina v části Novozámecké pláňavy.[3] Západním okrajem protéká řeka Stará Nitra.[4] V katastrálním území města leží chráněný areál Nesvadské piesky.

Doprava

Přístup do města zabezpečují silnice III. třídy z  Nových Zámků (9 km severovýchodním směrem), Kolárova (11 km západním směrem) a Hurbanova (9 km jižním směrem). Okresní město Komárno leží 23 km jižně od Nesvad a krajské město Nitra je vzdálené 47 km severním směrem.

Pamětihodnosti

  • Evangelický kostel z let 1950–1951, postavený podle projektu Emila Belluše

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nesvady na slovenské Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. NESVADY, Obec. História [online]. nesvady.sk [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. KOČICKÝ, Dušan; IVANIČ, Boris. Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Bratislava: Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, 2011 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  4. mapový portál HIKING.SK [online]. mapy.hiking.sk [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy