Nathan Löwenstein von Opoka, uváděn též jako Natan Loewenstein (14. února 1859 Bučovice[1] – 21. května 1929 Lvov[2]), byl rakouský a polský politik židovského původu z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Studoval právo na Lvovské univerzitě, Vídeňské univerzitě a Lipské univerzitě. Získal titul doktora práv a pracoval jako advokát. Angažoval se v politice. Byl členem obecní rady ve Lvově. V letech 1902–1917 zasedal jako poslanec na Haličském zemském sněmu.[2]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Halič 27. Byl členem poslanecké frakce Polský klub. Mandát za týž obvod obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3] K roku 1911 se profesně uvádí jako zemský advokát.[4]
Byl členem demokratické frakce v rámci Polského klubu. Roku 1911 vedl soudní proces proti Prusku v kauze majorátu v Rydzyni. V roce 1918 obhajoval vojáky v procesu v Marmaros-Szigeth, obžalované z velezrady.[2]
Roku 1900 byl povýšen do šlechtického stavu, roku 1912 dostal predikát "z Opoka"[5].
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Literatura
- MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I, Argo Praha 2008, s. 578; ISBN 978-80-257-0027-3
