Nýrov (hanácky Nérov) je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 220[1] obyvatel.
Název
Název Nýrov je jmenná podoba přídavného jména nyrový odvozeného od starého nyra - "díra, doupě". Místní jméno tedy označovalo místo, kde byly díry.[4][5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368 (Nyrow).[6][7] Osídlení zde bude i starší, což dokazuje objev hradiště či hrádku, dosud neurčeného stáří, nacházejícího se v lokalitě Hradisko asi 1,5 kilometru jihovýchodně od obce, podle některých pramenů až pravěkého původu. Podle pramenů měl Nýrov v období třicetileté války 12 domů, v roce 1790 se zvýšil počet domů na 30 a obyvatel na 181. V roce 1900 zde bylo 32 domů a 230 obyvatel. Obyvatelé Nýrova se po většinu existence živili prací na polích a v lesích, až 20. století přineslo do obce určitý rozvoj. V roce 1908 byla postavena základní škola, o šest let později byla postavena silnice, která spojovala obec s Kunštátem a Letovicemi. V období první republiky založili občané požární sbor, který přetrvává v obci až do dnešních dnů. V třicátých letech byla přivedena elektřina z elektrárny ve Zboňku.
Za druhé světové války na území obce operovali příslušníci partyzánských jednotek. Při obraně úkrytu v roce 1945, který byl prozrazen, čtyři z nich zahynuli. Za spolupráci s partyzány byli dva nýrovští občané gestapem zatčeni a popraveni. Hned po válce byl v katastru obce otevřen důl na žáruvzdorný jíl, předchůdce dnešní pískovny.
Když v roce 1948 přebrali moc komunisté, ztratil Nýrov část své samostatnosti. Život v obci ovlivnila kolektivizace. Těm hospodářům, kteří nebyli ochotni vstoupit do družstva, byl majetek přímo zabaven, zbytek zemědělců se přizpůsobil, nebo odešel pracovat jinam. Na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let se začaly v obci stavět rodinné domky, nový obchod, hospoda a kulturní dům, byla vybudována kanalizace a vodovod. Zemědělské družstvo stavělo nové objekty kanceláře, dílen a skladů, vznikla spojovací silnice do Sebranic. Obec měla v té době 61 trvale obydlených domů a 254 obyvatel. V období normalizace byl Nýrov přičleněn k obci Kunštát. V tomto období z Nýrova odcházeli lidé a byla uzavřena škola.
Po roce 1989 si občané zvolili samostatnost obce a vlastní samosprávu. Obec získala zpět svůj historický majetek, byla opět otevřena škola. V roce 2000 bylo dokončeno zavedení plynovodu.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
232
|
242
|
193
|
230
|
253
|
265
|
266
|
247
|
254
|
254
|
251
|
237
|
223
|
203
|
216
|
Počet domů
|
38
|
38
|
32
|
32
|
34
|
38
|
49
|
58
|
58
|
61
|
61
|
75
|
74
|
74
|
84
|
Obecní správa
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[10]
Zajímavosti
- Hradisko – jsou zde skromné zbytky, podle některých odborníků pravěkého původu, avšak je pravděpodobnější, že to jsou základy nedostavěného hrádku z 13. století.
- Partyzánská zemljanka – se nachází v lese pod hradištěm. Na místě původního úkrytu části partyzánské skupiny Jermak, která byla v lednu roku 1945 zlikvidována gestapem.
- Pamětní deska věnovaná Antonínu Pětovi, bývalému řediteli nýrovské základní školy a členu protifašistického odboje.[11]
- Památník k 15. výročí osvobození Československa od fašismu.
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 152.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 152.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha I, č. 975 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-16]. S. 48. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 152.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Nýrov [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Surýnek. Pamětní deska Antonín Pěta [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy