Podle díla Gylfiho oblouznění z Prozaické Eddy Níðhöggr ohlodává v Niflheimu u studny Hvergelmi jeden ze tří kořenů Yggdrasilu. Taktéž se zde uvádí, že veverka Ratatosk předává nevraživá slova mezi ním a orlem žijícím v koruně stromu, a vyjmenovává další hady, kteří s ním obývají studnu Hvergelmi. Ve Vědmině písni se objevuje pasáž kterou lze chápat tak že se krmí těly vrahů, křivopřísežníků a těch co svedli ženy svých blízkých. Na úplném konci básně je Níðhöggr zmiňován ještě jednou:
Drak zdola přilétá
z Nidských plání,
temný pluje
nad propastmi,
na křídlech má
mrtvá těla
netvor Nidhögg.
V nic propadá se.
Podle Johna Lindowa, odborníka na středověkou Skandinávii, tato poslední sloka Vědminy písně následující po popisu konce světa a následného obrození sloužit jako efektivní zakončení přednesu básně a vyvolání v posluchačích pocit brzkého Ragnaröku. V každém případě však byl Níðhöggr symbolem chaosu a přicházejícího konce světa. Indoevropisté Georges Dumézil a Ake V. Ström přirovnali Níðhögga k védskémuAhi Budhnjáovi „hadu hlubin“, kterého zase spojili se světovým stromem Nyagrodha. Filolog Eleazar Meletinskij považuje Níðhögga za ekvivalent Jörmunganda, přičemž první figuruje ve vertikálním pojetí severské kosmologie, zatímco druhý v horizontálním.[5][6][7]
Odkazy
Reference
↑BARAGONA, Stephen Alan; RAMBO, Elizabeth Louise. Words that Tear the Flesh: Essays on Sarcasm in Medieval and Early Modern Literature and Cultures. Berlin: De Gruyter, 2018. ISBN978-3110562118. S. 60.
↑PETERSON, Paul R. Old Norse Nicknames [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑Runarmál - Píseň o Grímnim [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.
↑Runarmál - Vědmina píseň [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.