PROFILPELAJAR.COM

Mutisia
	Mutisia spinosa
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	Mutisia; L.f., 1782
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mutisia je rod rostlin z čeledi hvězdnicovité. Jsou to vytrvalé keře, polokeře nebo úponkaté liány se střídavými, jednoduchými nebo zpeřenými listy a drobnými až velkými úbory. Květy jsou opylovány hmyzem nebo kolibříky. Plodem je nažka s chmýrem. Rod zahrnuje 65 druhů a je rozšířen výhradně v Jižní Americe, zejména v Andách. Některé druhy jsou poměrně vzácně pěstovány jako okrasné rostliny.

Popis

Zástupci rodu Mutisia jsou vytrvalé, beztrnné, šplhavé nebo vzpřímeně rostoucí keře nebo polokeře, případně liány. Listy jsou střídavé, přisedlé nebo krátce řapíkaté, buď jednoduché s celistvou nebo zpeřeně členěnou čepelí, nebo zpeřené se středním žebrem vybíhajícím v jednoduchý, trojklaný nebo pětiklaný úponek. Čepele listů mohou být celokrajné nebo se zubatým okrajem.

Úbory jsou drobné až velké, vzpřímené či převislé, jednotlivé, krátce až dlouze stopkaté, vyrůstající naproti listu nebo vrcholové, s plochým nebo vypouklým lůžkem. Květy mohou být žluté, oranžové, růžové, purpurové nebo bílé. Zákrov je válcovitý až zvonkovitý, ze střechovitě se kryjících listenů. Na okraji úboru bývá několik až mnoho samičích paprsčitých květů, u některých druhů však chybějí. Tři vnější korunní lístky těchto květů jsou srostlé v trojzubou ligulu, dva vnitřní jsou volné. Trubkovité květy na disku jsou oboupohlavné, s vnějšími korunními lístky srostlými v trojklanou ligulu a vnitřními dvěma čárkovitými, na bázi srostlými. Tyčinky dlouze vyčnívají z květů. Plodem je vřetenovitá nebo válcovitá, hladká nebo žebernatá nažka s jednořadým chmýrem na vrcholu.^[1]^[2]

Mutisia latifolia
Mutisia cana
Mutisia subulata s jehlicovitými listy
Mutisia decurrens
Úbor a plodenství Mutisia acuminata

Rozšíření

Rod Mutisia zahrnuje 65 druhů. Je rozšířen výhradně v Jižní Americe. ^[3] Rod má dva nespojité areály, z nichž jeden zahrnuje téměř celý hřeben jihoamerických And od Kolumbie po Patagonii, druhý se nachází v oblasti atlantického lesa v jižní a jihovýchodní Brazílii a Paraguayi a okrajově zasahuje i do Bolívie, severovýchodní Argentiny a Uruguaye. Největší počet druhů roste ve středním Chile, zatímco největší úroveň endemismu je v Ekvádoru. V oblasti atlantického lesa se vyskytují pouze 4 druhy.^[4] V Andách osidlují tyto rostliny i v alpínské biotopy páramo a puna a některé druhy vystupují i do nadmořských výšek nad 4000 metrů.^[2]^[5]

Ekologické interakce

Květy Mutisia jsou opylovány buď hmyzem, nebo kolibříky. Druhy specializované na opylování kolibříky se vyznačují převislými, úzkými úbory a purpurovými květy. Náleží mezi ně např. Mutisia grandiflora, M. acuminata, M. viciifolia, M. coccinea, M. campanulata, M. speciosa a M. ochroleuca. Hmyzosprašné druhy mívají vzpřímené, drobnější a ploché úbory a květy jiných barev.^[6]

Taxonomie

Rod Mutisia je v rámci čeledi Asteraceae řazen do podčeledi Mutisioideae a tribu Mutisieae.

Význam

Význam rostlin rodu Mutisia je spíše okrajový. Výjimečně jsou pěstovány jako okrasné rostliny a i ve sklenících botanických zahrad se s nimi ze setkat zřídka.^[7]^[8] Mutisia hamata je v Chile používána k zastavení krvácení při menstruaci a porodu.^[9]

Odkazy

Reference

↑ KADEREIT, J.V.; JEFFREY, C. (eds.). The families and genera of vascular plants. Vol. 8. Berlin: Springer, 2007. ISBN 978-3-540-31050-1. (anglicky)
↑ ^a ^b FARREYRA, Ramón. Flora of Peru. Family Asteraceae: Part 4.. FIeldiana. May 1995, čís. 35.
↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ MOREIRA-MUÑOZ, Andrés et al. Biogeography, phylogenetic relationships and morphological analyses of the South American genus Mutisia L.f. (Asteraceae) shows early connections of two disjunct biodiversity hotspots. Organisms Diversity & Evolution. 2020, čís. 20.
↑ ARROYO, Mary T.K.; CAVIERES, Lohengrin A. High-elevation Andean ecosystems. Encyclopedia of Biodiversity. 2013, čís. 4.
↑ VOGEL, Stefan. Vertebrate pollination in Compositae: Floral syndromes and field observations. Stapfia. 2015, čís. 103.
↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)
↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)