PROFILPELAJAR.COM

Mračňák
	Květ mračňáku Abutilon x hybridum
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	slézotvaré (Malvales);
Čeleď	slézovité (Malvaceae);
Rod	mračňák (Abutilon); Mill., 1754
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mračňák (Abutilon) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi slézovité (Malvaceae). Jsou to byliny i dřeviny s nápadnými květy a jednoduchými listy s dlanitou žilnatinou, rozšířené zejména v tropech a subtropech. Do České republiky je zřídka jako plevel zavlékán mračňák Theophrastův. Některé druhy a hybridy jsou pěstovány jako okrasné rostliny, mračňák Theophrastův je v Asii pěstován pro vlákna.

Popis

Mračňáky jsou byliny, polokeře, keře nebo nevelké stromy s jednoduchými střídavými listy. Listy jsou většinou celistvé nebo výjimečně dlanitě laločnaté, řapíkaté, s dlanitou žilnatinou. Báze listů je srdčitá, na okraji jsou vroubkované nebo pilovité. Palisty jsou většinou opadavé. Květy jsou žluté nebo oranžové, řidčeji červené, často s tmavým středem, jednotlivé, v párech nebo v chudých okolících, které mohou být uspořádané ve vrcholových latách. Kalich je zvonkovitý, s 5 laloky. Kalíšek není vyvinut. Koruna je nálevkovitá až kolovitá, výjimečně trubkovitá, složená z 5 na bázi srostlých korunních lístků. Tyčinek je mnoho a jsou nahloučené na konci dlouhé trubičky vzniklé srůstem nitek. Semeník je svrchní, srostlý obvykle ze 7 až 20 plodolistů. V každém plodolistu je 2 až 9 vajíček. Čnělka je na konci rozvětvená, počet ramen odpovídá počtu plodolistů. Plod je poltivý (schizokarp), kulovitý až polokulovitý, za zralosti se rozpadající na 7 až 20 plůdků (merikarpií). Semena jsou ledvinovitá, lysá nebo lehce chlupatá.^[1]

Květ mračňáku Abutilon menziesii
List a květ mračňáku Abutilon pictum
Plod mračňáku Theophrastova

Rozšíření

Rod mračňák zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy se rozšířily jako plevelné rostliny v tropických oblastech celého světa.^[1] V Evropě se vyskytuje jediný druh, mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti), rozšířený od východního Středomoří po východní Asii.^[2]^[3] V Jižní Americe se mračňáky vyskytují zejména v sušších vnitřních údolích And.^[4]

V České republice není žádný druh původní, jako málo významný plevel je do teplejších oblastí zřídka zavlékán mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti).^[2]

Rozlišovací znaky

Od většiny jiných podobných slézovitých rostlin se mračňák liší nepřítomností kalíšku na květech a poltivými plody, rozpadajícími se na plůdky obsahující více semen. Charakteristický je též tvar plodů.^[2]^[4]

Zástupci

mračňák indický (Abutilon indicum)
mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti)
mračňák velkolistý (Abutilon grandifolium)^[2]^[5]

Význam

Některé druhy mračňáku jsou pěstovány jako okrasné rostliny, zejména Abutilon pictum.^[1] V České republice se jako pokojové rostliny pěstují zejména kříženci několika vesměs jihoamerických druhů, označované většinou jako Abutilon x hybridum.^[2] V tropech a subtropech se jako okrasné rostliny pěstují americké druhy Abutilon chittendenii, A. megapotamicum a A. palmeri.^[6] V českých botanických zahradách se lze zřídka setkat s některými dalšími druhy, jako je Abutilon sonneratianum či A. darwinii.^[7]

Mračňák Theophrastův (A. theophrasti) je v Asii pěstován pro lýko, z něhož se zhotovují hrubší tkaniny, pytle a podobně. Má využití i jako léčivá rostlina a zdroj oleje.^[8]^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Abutilon [online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4.
↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
↑ Biolib [online]. Dostupné online.
↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.