Mráz Zobor I byl celodřevěný jednomotorový dvoumístný dolnoplošnýsportovní letoun vyráběný v roce 1943 ve společnosti Továreň na lietadlá ing. J. Mráz v Chocni.[1]
Vznik a vývoj
Na přelomu let 1939/40 odešel z choceňskétovárny ing. Pavel Beneš[2] a společnost byla přejmenována na Ing. J. Mráz, továrna na letadla (Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik). Během druhé světové války výrazně vzrostl objem výroby. Hlavním vyráběným typem v Chocni byl německývětroň DFS Kranich II (po válce vyráběný jako VT-52 Jeřáb), určený pro výcvik pilotůLuftwaffe. Za války bylo postaveno celkem 1 620 kusů. Dále byly vyráběny letounyFieseler Fi 156 „Storch“ a nákladní kluzákyDFS 230.[1]
V roce 1941 Jaroslav Mráz založil slovenskou pobočku s výrobními prostory na vojenském letišti v Nitře (Továreň na lietadlá ing. J. Mráz),[3] kde vznikl jediný "válečný" letoun, zkonstruovaný na území bývalého Československa, přesněji řečeno ve Slovenské republice. V roce 1941 odjel konstruktér ing. Zdeněk Rublič, spolupracovník Pavla Beneše, na Slovensko, aby tam vedl pobočku Mrázovy továrny v Nitře. Výsledkem slovenského pobytu ing. Rubliče byl sportovní letoun Zobor I, vlastně upravená a mírně vylepšená Super Bibi Be-555. To už byl první krok ke slavným poválečným „Sokolům".[4]
Zobor I, který poprvé vzlétl koncem roku 1942 za pilotáže rotníka Jána Kella,[5] se odlišoval od svého vzoru Super Bibi několika změnami, které vzešly ze zkušeností získaných s provozem Be-555. Základní změnou byla nižší poloha umístění motoru a nový tvar krytu kabiny s vyšším a méně šikmým čelním štítem.[1]
Popis letounu
Zobor I byl samonosný dvoumístný dolnoplošník, kde sedadla byla umístěna v uzavřené kabině vedle sebe. Ve smíšené konstrukci převažovalo dřevo, s překližkovým a plátěnýmpotahem.[5] Kabina pilotů se zdvojeným řízením byla umístěna přibližně v těžišti letounu a oproti Be-555 se zlepšil výhled zvláště dopředu. Vstup do kabiny byl možný prostornými dvířky umístěnými z obou stran trupu. Za sedadly posádky byl prostor pro uložení zavazadel.
Křídlo bylo tvořeno hlavním a pomocným skříňovým nosníkem, na které byly navlečena žebra. Křídlo se skládalo ze tří částí. Centrální část byla pevně spojena s trupem a nesla podvozek a dvě palivové nádrže. Podvozek tvořily dvě samostatné nohy osazené koly o rozchodu 2,29 m. Kola byla opatřena aerodynamickými kryty z hliníkového plechu. Ostruha s kolečkem byla odpérována gumou s olejovým tlumičem. Přední kola byla vybavena brzdami a olejo-pneumatickým tlumičem výroby fy. Mráz.
Všechna vyrobená letadla byla dána k dispozici Ministerstvu národní obrany Slovenské republiky (Slovenský letecký sbor, SLeS), kde spolu s Be-555 byla použita jako výcvikové a spojovací letouny. Všechna letadla byla opatřena československými imatrikulacemi OK. První prototyp létal s OK-SOA, následných devět sériových letounů vyrobených v roce 1943 létalo s označením OK-SOB až OK-SOJ.[7]
nominální, jmenovitý výkon: 85 k (62,5 kW) při 2260 ot/min
maximální, vzletový výkon: 95 k (69,9 kW) při 2550 ot/min
Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným nastavením listů
Výkony
Maximální rychlost: 215 km/h
Cestovní rychlost: 200 km/h
Přistávací rychlost: 70 km/h
Dostup: 5 000 m
Stoupavost: 3,3 m/s, 7 min. do 1000 m
Dolet: 1100 km
Odkazy
Reference
↑ abcdNĚMEČEK, Václav. Československá letadla I. (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 237, 266–267, 318.
↑FOLPRECHT, Radek. Jak pilot Nováček vypnul v Africe proud. Příběh legendárních sokolů [online]. Praha: MAFRA, a. s., 2017-04-02 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
↑FOLPRECHT, Radek. Unikát v povětří aneb slavná kapitola československého letectví [online]. Praha: MAFRA, a. s., 2015-06-25 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
↑NĚMEČEK, Václav. Poznáváme tvůrce našich letadel: Zdeněk Rublič. Křídla vlasti. 1961-06-20, roč. 1961, čís. 13, s. 6–7. Dostupné online.
↑ abHUDEČEK, Ed. Športové lietadlo ZOBOR-I. Nová mládež. 1942-11-01, roč. V. (1942-3), čís. 3–4 (Nov-Dec), s. 43. Dostupné online.
↑MIČÍK, Miloš. Zobor-1. Slovenské krídla. 1942-10-01, roč. 1942/43, čís. 1.
↑SOUKUP, Pavel. Imatrikulace letadel [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2019-11-25 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
↑Stálé vojenské letiště Nitra [online]. vrtulnik.cz, 2019-11-15 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
↑KUDRNA, Ladislav. Slovenští letci versus maďarští [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2011-03-09 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
↑Zobor [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2016 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
↑FLIEGER, Jan. Mráz Zobor I [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení válka, 2004-02-12 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
Literatura
ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 430 s.