Mordvinské jazyky |
---|
Rozšíření | jihozápadní Rusko |
---|
Počet mluvčích | asi 1 200 000 |
---|
Počet jazyků | 2 |
---|
Klasifikace |
|
---|
Dělení |
---|
|
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny. Zahrnuje dva úzce příbuzné jazyky, erzju a mokšu. Vzhledem k rozdílům ve fonologii, slovní zásobě a gramatice si nejsou erzja a mokša navzájem srozumitelné, proto se při komunikaci mezi těmito jazykovými skupinami často používá ruština.[1]
Oba jazyky mají svoji vlastní spisovnou formu. Erzjanský spisovný jazyk byl vytvořen v roce 1922 a mokšský v roce 1923.[2]
Charakteristika
Mordvinské jazyky si udržují mnoho charakteristik již od ugrofinského prajazyka.
Schází v nich předpony, místo předložek používají záložky (postpozice), přívlastek
jména stojí vždy před daným jménem. Přívlastky se také neshodují se jménem v pádě ani čísle.
Např. erzjansky:
- од кудо / od kudo – nový dům
- од кудот / od kudot – nové domy
- од кудосо / od kudoso – v novém domě
V mordvinských jazycích podléhají slova také vokálové harmonii.
Poslední průzkumy jazykovědců prokázaly komparativní metodou,
že mordvinské jazyky mají blíže k baltofinským jazykům než k
marijštině. Ze srovnání též vyplynulo, že si jsou mokša i erzja oproti předchozím tvrzením, založeným v sovětské politice divide et impera, srozumitelné zhruba v 90 procentech. Jde vlastně o dva jazyky či regiolekty jediného národa. Ukázkou této metody je např. srovnání číslovek od 1 do 10:
|
marijština |
mokša |
erzja |
finština
|
1
|
ик(те) / ik(te) |
фкя / fkja |
вейке / vejke |
yksi
|
2
|
кок(ыт) / kok(yt) |
кафта / kafta |
кавто / kavto |
kaksi
|
3
|
кум(ыт) / kum(yt) |
колма / kolma |
колмо / kolmo |
kolme
|
4
|
ныл(ыт) / nyl(yt) |
ниле / nile |
ниле / nile |
neljä
|
5
|
вич (визыт) / vič (vizyt) |
вете / vete |
вете /vete |
viisi
|
6
|
куд(ыт) / kud(yt) |
кота / kota |
кото / koto |
kuusi
|
7
|
шым(ыт) / šym(yt) |
сисем / sisem |
сисем / sisem |
seitsemän
|
8
|
кандаш(е) / kandam(e) |
кафкса / kafksa |
кавксо / kavkso |
kahdeksan
|
9
|
индеш(е) / indem(e) |
вейхкса / vejchksa |
вейксэ / vejkce |
yhdeksän
|
10
|
лу / lu |
кемонь / kemon' |
кемень / kemen' |
kymmenen
|
Vlivem ruského jazyka se v mordvinských jazycích objevily nové souhlásky
ф / f a х / ch.
Pro oba mordvinské jazyky je charakteristické dvojí skloňování podstatných jmen.
Vedle skloňování neurčitého existuje také tzv. skloňování určité neboli ukazovací, které plní funkci
určitého členu známého z jiných jazyků.
Odkazy
Reference