Mongolská cyrilice

Mongolská cyrilice, abeceda je cyrilice speciálně upravená pro zápis mongolštiny čítající 35 písmen. Jedná se o oficiální grafiku užívanou k zápisu tohoto jazyka v Mongolsku, ve Vnitřním Mongolsku se používá mongolské písmo.

První pokus nahradit mongolské písmo proběhl v roce 1931 návrhem mongolské latinky (v této době byly snahy o nahrazení různých písem u různých jazyků latinkou běžné) a o deset let později v roce 1941 byla oficiálně zavedena cyrilice, do široké praxe se prosadila na konci 40. let 20. století.

Popis

Pozice cyrilice jméno IPA[1] ISO 9 Standard romanization
(MNS 5217:2012)[2]		 česká
transkripce[3]
1 Аа а а а а а
2 Бб бэ p, pʲ b b b
3 Вв вэ w̜, w̜ʲ v v v, w
4 Гг гэ ɡ, ɡʲ, ɢ g g g
5 Дд дэ t, tʲ d d d
6 Ее е ji~jө e ye e, je, ě
7 Ёё ё jɔ ë yo jo
8 Жж жэ tʃ ž j dž
9 Зз зэ ts z z dz
10 Ии и i i i i
11 Йй хагас и i j i j
12 Кк ка kʰ, kʲʰ, x, xʲ k k k
13 Лл эл ɮ, ɮʲ l l l
14 Мм эм m, mʲ m m m
15 Нн эн n, nʲ, ŋ n n n
16 Оо о ɔ o o o
17 Өө ө ө~o ô ö ö
18 Пп пэ pʰ, pʰʲ p p p
19 Рр эр r, rʲ r r r
20 Сс эс s s s s
21 Тт тэ tʰ, tʰʲ t t t
22 Уу у ʊ u u u
23 Үү ү u ü ü ü
24 Фф фэ, фа, эф f, pʰ f f f
25 Хх хэ, ха x, xʲ h kh ch
26 Цц цэ tsʰ c ts c
27 Чч чэ tʃʰ č ch č
28 Шш ша, эш ʃ š sh š
29 Щщ ща, эшчэ (ʃt͡ʃ)[4] ŝ sh šč
30 Ъъ хатуугийн тэмдэг – ʺ i –
31 Ыы эр үгийн ы i y y y
32 Ьь зөөлний тэмдэг ʲ ʹ i –[5]
33 Ээ э e~i è e e
34 Юю ю jʊ, ju û yu ju
35 Яя я ja â ya ja

Dlouhé samohlásky

Dlouhé hlásky se v cyrilici naznačují zdvojením písmene (potažmo užitím spřežky ий pro [iː]) v první slabice a po tvrdých souhláskách. Po měkkých souhláskách potom spřežkou и a písmena reprezentujícího příslušnou samohlásku (хариу lze přibližně vyslovit [charjú]).

Pozice cyrilice IPA
(přibližně)[6]		 ISO 9 Standard romanization
(MNS 5217:2012)[2]		 česká
transkripce[7]
1 аа аː aa аa á
2 оо ɔː oo oo ó
3 өө ʊː öö öö ő
4 уу oː uu uu ú
5 үү uː üü üü ű
6 ээ eː ee ee é
7 ий iː ij ii í

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mongolian Cyrillic alphabet na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Svantesson, Jan-Olof, Anna Tsendina, Anastasia Karlsson, Vivan Franzén. 2005. The Phonology of Mongolian. New York: Oxford University Press: 30-40.
  2. ↑ a b Монгол кирил үсгийн латин хөрвүүлгийн шинэ стандарт батлагдлаа [online]. GoGo.mn [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (Mongolian) 
  3. ↑ ŠÍMA, Jiří a LUVSANDŽAV, Čojdžavyn. Mongolsko-český a česko-mongolský kapesní slovník. 1. vyd. Praha: SPN, 1987. S. 749.
  4. ↑ www.Omniglot.com. Note that this evidence is based on a pronunciation of the alphabet, not of a word in context.
  5. ↑ Nepřepisuje se, pokud nestojí za d, t, n. Ty změkčí (> ď, ť, ň).
  6. ↑ ŠÍMA, Jiří a LUVSANDŽAV, Čojdžavyn. Mongolsko-český a česko-mongolský kapesní slovník. 1. vyd. Praha: SPN, 1987. S. 751.
  7. ↑ ŠÍMA-LUVSANDŽAV, s. 751.

Literatura

Externí odkazy