Mokré zvlákňování (angl.: wet spinning, něm.: Nassspinnverfahren) je způsob výroby chemických vláken z roztoku, který se protlačuje tryskami přímo (za mokra) do srážecí lázně.

Proces zvlákňování sestává z

rozpouštění vlákniny – filtrace roztoku – protlačení tryskou a koagulace – odpaření rozpouštědla – dloužení – fixace

Vlákno má pórovitou strukturu, (poměrně nízká) rychlost zvlákňování dosahuje maximálně 200 m/min, zvlákňovací trysky mohou mít velké množství otvorů (průměr cca 50 µm) pro jednotlivé filamenty.

Technologií mokrého zvlákňování se vyrábějí zejména viskózová, acetátová, měďnatá, aramidová, alginátová vlákna a asi 80 % polyakrylových vláken.^[1]

Mokré dopřádání (v angličtině je to stejně jako mokré zvlákňování: wet spinning^[2]), je způsob zpracování lýkových vláken na dopřádacích strojích. Elementární vlákna jsou slepena pektinem a ligninem. Proplachováním (70°C horkou vodou) před průtahovým ústrojím se vlákna uvolní, aby se mohla vzájemně posouvat, průtahové ústrojí pracuje se silným přítlakem horních válečků. Příze se zakrucuje a navíjí na potáč při prstencovém dopřádání nebo na cívku s pomocí křídla, ve vlhkém stavu (až 80 %) přesoukává na křížové cívky. V sušárně se pak vlhkost hotové příze sníží na obvyklých 8 až 12 %. Výhoda mokrého dopřádání oproti suchému je v možné výrobě jemnějších a stejnoměrnějších přízí.^{[3] [4]}

Zvlákňování, Suché zvlákňování

• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníivé ka, SNTL Praha 1981, str. 524-528

• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 486-487