Historická pohlednice (kolem roku 1915): průčelí skalní kaple (upravené v roce 1836) a skalní výklenek – oratoriumHistorická pohlednice (kolem roku 1914): průběh bohoslužby ve skalní kapli
Na severovýchod 12 km od okresního města Česká Lípa mezi obcemi Sloup v Čechách a Svojkov je jeden z kopců severní části Ralské pahorkatiny Slavíček vysoký 538[2] m n. m. Kopec je na katastru č. 750 654 obce Sloup v Čechách, je zalesněný a vede na něj vyznačená odbočka z turistické trasy. Jižně od něj je kopec Tisový vrch (540[2] m n. m.). Oba jsou odděleny údolím – Modlivým dolem, jehož JZ nižší konec začíná v obci Svojkov. Celý důl (údolí) patří do katastru č. 761 214 obce Svojkov. Mezi Modlivým dolem a Slavíčkem je výše v terénu sedlo zvané Sedlo pod Slavíčkem. Pod oběma vrcholy je celá skupina pískovcových Svojkovských skal vč. věží (např. Českolipská či Novoborská věž), využívaných horolezci.[3][4]
Historie
Dříve se údolí jmenovalo Smolný důl (Pechgraben), protože zde uhlíři měli své milíře a smolné pece, v nichž vařili kolomaz.[5][6]
Protože se o dole tradovalo několik pochmurných pověstí (motivem byla láska a smrt), čeledín ze statku v roce 1704 pověsil v údolí obrázek Panny Marie a Ježíše. V roce 1760 pomocník sládka ze svojkovského pivovaru Metzer zde pověsil obrázek nový, vysvěcený.[7]. Místo začali navštěvovat pocestní a začali šířit pověsti o zázracích. Roku 1772 zbožná hraběnka Cervelliová (paní Czerwelli ze Svojkova) nechala postavit dřevěnou kapličku a do ní pověsit proslulý obrázek. Už téhož roku sem bylo vypraveno z České Lípy první procesí. Koncem 18. století tuto původní kapličku nechala hraběnka Alžběta Kinská nahradit kapličkou vytesanou ve skále. Práci provedli zedník Josef Sacher ze Svojkova.[8][9]
Církev procesí ke kapli odmítala jako modlářství, díky faráři ve Sloupu, který nelibě nesl, že mu věřící občas místo do kostela chodili do lesa, byly odstraňovány lístečky modlících se prosebníků a další výzdoba. Biskupská konzistoř v Litoměřicích dokonce roku 1806 nařídila odstranit z kaple sochy Ježíše a Panny Marie. Obě sochy však zmizely a za nějakou dobu se našly ukryté v jedné z odlehlých roklí.[10] Následně byly přeneseny v roce 1807 do kostela ve Sloupu. Proto na čas velká procesí do dolu ustala. Až morová epidemie podnítila roku 1832 konání nového procesí na tato místa. V roce 1836 sochař Antonín Wagner ze Sloupu v kapli upravil průčelí do gotické podoby, do kaple byl umístěn obraz Panny Marie od Eugenie Hauptmann – Sommerové. Kolem kaple byly zavěšeny svaté obrázky. Další velké procesí z České Lípy při moru bylo zaznamenáno roku 1850. Pomodlit se sem jezdíval v letech 1840 až 1850 i excísař Ferdinand V. Dobrotivý ze svého zámku v nedalekých Zákupech. Koncem 19. století byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a roku 1903 na pokyn hraběnky Kinské upravena jako lourdská jeskyně. Ze Svojkova od myslivny byla upravena křížová cesta.[11][12]
Během II. světové války a v letech po ní bylo poutní místo vč. křížové cesty poničeno, mnoho věcí se ztratilo. V roce 2001 byla na oltář dodána a vysvěcena nové socha Panny Marie na místo původní ukradené.[13] Dnes je součástí areálu i křížová cesta s kopiemi původních obrazů,[14] která byla obnovena díky iniciativě místních obyvatel roku 2016.[10]
V posledních letech se každého 1. května k zahájení mariánského měsíce zde koná mše svatá. Několikrát ji celebroval biskup Josef Koukl.[15][16]
Na skále naproti kapli byl založen malý horolezecký hřbitov, kde jsou dvě jména. Okolní skály jsou častým cílem horolezců.[11]
Více o dole
Na konci rokle bylo postaveno dlouhé schodiště k oratoriu, což byl upravený výklenek ve skále se skalní plastikou ukřižování. Zhotovil ji sochař Josef Max starší ze Sloupu. Plastika se nezachovala. Na počátku údolí u Svojkova byl na počátku křížové cesty postaven kříž. U něj je odbočka k Svojkovským skalám a na ní je upravená tůňka Pramen u Strážce.
