Mochnička trojčetná

Jak číst taxoboxMochnička trojčetná
alternativní popis obrázku chybí
Mochnička trojčetná (Waldsteinia ternata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodmochnička (Waldsteinia)
Binomické jméno
Waldsteinia ternata
(Stephan) Fritsch, 1889
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mochnička trojčetná (Waldsteinia ternata) je vytrvalá, přízemní, stín a vlhko dobře snášející bylina, kvetoucí počátkem léta žlutými květy. V české přírodě není původním druhem, ale jen příležitostně se vyskytujícím neofytem, který občas zplaňuje ze zahrad do volné přírody.[1]

Rozšíření

Rostlina pochází z východní Asie, z oblastí Sibiře, ruského Dálného východu, severovýchodní Číny, Korejského poloostrova a ze středního Japonska. Jako okrasná rostlina byla lidmi úmyslně zavlečená do Evropy, kde se občas stává součástí zdejší přírody. Mimo Českou republiku ještě roste v Rakousku, na Slovensku, na Balkánském poloostrově, v Rumunsku, Bulharsku a částečně i na Ukrajině.[2][3]

Ekologie

Roste ojediněle nebo tvoří malé skupiny, na zastíněných, vlhkých a chladných místech s ustáleným mikroklimatem občas vytváří souvislé porosty. Obvykle se vyskytuje ve světlých lesích, houštinách a na křovinatých stráních, špatně ale snáší městské znečištěné ovzduší. Rostlina má asi 10 cm dlouhé nadzemní výběžky, odnože, pomocí kterých se také šíří.

Ve střední Evropě se mochnička trojčetná vyskytuje nejčastěji v nadmořské výšce 300 až 750 m n. m. Je chamaefyt rašící již v únoru až březnu a kvetoucí v květnu až červnu, vytváří husté zelené koberce s jasně žlutými květy. Počet chromozomů 2n = 28. Rodové jméno Waldsteinia dostala po rakouském botanikovi Franzi Adamu von Waldstein-Wartenbergovi.[1][2][4][5]

Popis

Vytrvalá, částečně opadavá, odnožující rostlina s přímou, rozvětvenou lodyhou vysokou okolo 10 cm vyrůstající z asi 10 cm dlouhého oddenku. Listová růžice s dlouze řapíkatými, 3 až 4 cm dlouhými a 2 až 3 cm širokými, trojčetnými, široce až okrouhle vejčitými, oboustranně chlupatými listy. Jejich lístky mají klínovitou bázi, ve spodní části jsou celokrajné a v horní bývají nestejně hrubě vroubkované či zubaté až mělce laločnaté, oboustranně jsou roztroušeně chlupaté. Květonosná lodyha bývá přímá či vystoupavá, řídce větvená a porostlá obdobnými řapíkatými, tříčetnými listy s palisty. Rozkvetlé květy bývají ve výšce mírně nad listy.

V horní části lodyhy vyrůstá tří až pět dlouze stopkatých květů ve vrcholičnatém květenství, rostou z úžlabí přisedlých, trojúhelníkovitých listenů asi 10 mm dlouhých a 2 mm širokých. Květ je žlutý, pětičetný, asi 1 cm velký, oboupohlavný a za květu ploše rozevřený. Má zelený kalich s trojúhelníkovitými zuby až 5 mm dlouhými a s drobným kalíškem, všechny jejich zuby nazpět odstávají. Korunní lístky jsou zlatožluté, okrouhlé až obvejčité a dvojnásobně větší něž kališní. V květu je deset tyčinek s prašníky rozdělené po pěti do dvou kruhů. Z četných plodolistů vznikl svrchní semeník nesoucí dva až šest pestíků nesoucí čnělky s bliznami.

Z květů opylených hmyzem se vyvinou v kulovitém souplodí zploštělé nažky s opadanými čnělkami. Mimo nažek, tj. semen, se bylina rozšiřuje jak rozrůstáním podzemního oddenku, tak i poléhavými nadzemními odnožemi, jež dobře zakořeňují a vytvářejí nové jedince.[1][2][4][6][6]

Význam

Mochnička trojčetná se vysazuje do okrasných zahrad, kde nejlépe roste a kvete v humózních, hlubokých půdách s dostatkem vápna. Přestože ji nejlépe prospívá vlhká půda, je tolerantní i k obdobím sucha, při pěstování na plném slunci však vyžaduje dostatek vláhy. Protože se rostlina šíří relativně pomalu, bývá používána i na olemování okrasných záhonů, její hustý porost nedovoluje průnik plevelů. Byla vyšlechtěná odrůda 'Mosaic' s panašovanými listy.[6][7][8]

Galerie

  • Porost
    Porost
  • Listy
    Listy
  • Květy
    Květy

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c DUCHOŇ, Mario. BOTANY.cz: Waldsteinia magicii [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2019-04-24 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 4. Praha: Academia, 1995. 529 s. ISBN 80-200-0384-3. Kapitola Waldsteinia ternata, s. 324. 
  3. ↑ POWO: Waldsteinia ternata [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-03-29]. Waldsteinia+ternata Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Sedum spurium [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/3 [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1992 [cit. 2021-03-29]. Kapitola Waldsteinia ternata. ISBN 80-224-0077-7. (slovensky) 
  6. ↑ a b c KUŤKOVÁ, Tatiana. Waldsteinia ternata [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Plants For a Future: Waldsteinia ternata [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Plant Finder: Waldsteinia ternata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy