Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně
vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce
Pravopisné rady, případně na
diskusní stránce článku.
Mistrovství Evropy technických stupňů v judu je dnes již neexistující typ soutěže v judu.
Byl to typ soutěží navržený samotným mistrem Kanem, ale řadou judistů (judoků) kritizovaný již v tehdejší době. Zánik přišel do několika let s přijetím juda na olympijské hry při zasedání olympijského výboru v roce 1960. Olympijský výbor měl podmínku zavedení váhových kategorií, aby se soutěží mohli účastnit i sportovci z nejvíce judistických zemí. Studium juda je totiž celoživotní záležistost a dosáhnutí i 3. Danu je otázka několika let. Soutěže v 5. Danu se například nekonaly a soutěživý judisté jako byl například Anton Geesink, který 5. Danu dosáhl v roce 1958 by se mohl účastnit maximálně kategorie bez omezení.
Definitivní konec technických stupňů v Evropě přišel s nástupem sovětských sambistů do justických soutěží začátkem 60. let.
Mistři Evropy v technických stupních
1. Kyu
1. Dan
| Rok
|
Místo
|
Datum
|
Vítěz
|
Finalista
|
| 1951 |
 Paříž, Francie |
6. prosinec 1951 |
Bernard Pariset (FRA) |
 Walter Schombert (FRG)
|
| 1952 |
Paříž, Francie |
10. prosinec 1952 |
 Anton Geesink (NED) |
Georges Poumarat (FRA)
|
| 1954 |
 Brusel, Belgie |
11. prosinec 1954 |
Daniel Outelet (BEL) |
Gilbert Briskine (FRA)
|
| 1955 |
Paříž, Francie |
4. prosinec 1955 |
André Colonges (FRA) |
Dominique Demartre (FRA)
|
| 1957 |
Rotterdam, Nizozemsko |
listopad 1957 |
 John Newman (GBR) |
Marcel Nottola (FRA)
|
| 1958 |
 Barcelona, Španělsko |
listopad 1958 |
Michel Bourgoin (NED) |
Marcel Nottola (FRA)
|
| 1959 |
 Vídeň, Rakousko |
květen 1959 |
Lionel Grossain (FRA) |
Jacques Le Berre (FRA)
|
| 1960 |
Amsterdam, Nizozemsko |
květen 1960 |
Michel Franceschi (FRA) |
Jacques Le Berre (FRA)
|
| 1961 |
 Milan, Itálie |
květen 1961 |
 Herbert Niemann (GDR) |
Yves Reymond (FRA)
|
| 1962 |
Essen, Německo |
květen 1962 |
Marcel Etienne (BEL) |
 Boris Miščenko (URS)
|
2. Dan
| Rok
|
Místo
|
Datum
|
Vítěz
|
Finalista
|
| 1951 |
Paříž, Francie |
6. prosinec 1951 |
Guy Cauquil (FRA) |
John Chaplin (GBR)
|
| 1952 |
Paříž, Francie |
10. prosinec 1952 |
Robert Jaquemond (AUT) |
Bernard Pariset (FRA)
|
| 1954 |
Brusel, Belgie |
11. prosinec 1954 |
Michel Dupré (FRA) |
Douglas Young (GBR)
|
| 1955 |
Paříž, Francie |
4. prosinec 1955 |
Daniel Outelet (BEL) |
Douglas Young (GBR)
|
| 1957 |
Rotterdam, Nizozemsko |
listopad 1957 |
Franz Sinek (FRG) |
Alan Petherbridge (GBR)
|
| 1958 |
Barcelona, Španělsko |
listopad 1958 |
John Newman (GBR) |
Franz Sinek (FRG)
|
| 1959 |
Vídeň, Rakousko |
květen 1959 |
Marcel Nottola (FRA) |
Franz Sinek (FRG)
|
| 1960 |
Amsterdam, Nizozemsko |
květen 1960 |
Jean-Pierre Dessailly (FRA) |
Alphonse Lemoine (FRA)
|
| 1961 |
Milan, Itálie |
květen 1961 |
Theo van Ierland (NED) |
Lionel Grossain (FRA)
|
| 1962 |
Essen, Německo |
květen 1962 |
Anzor Kibrocašvili (URS) |
Remo Venturelli (ITA)
|
3. Dan
| Rok
|
Místo
|
Datum
|
Vítěz
|
Finalista
|
| 1951 |
Paříž, Francie |
6. prosinec 1951 |
Jean de Herdt (FRA) |
Geof Gleeson (GBR)
|
| 1952 |
Paříž, Francie |
10. prosinec 1952 |
Guy Cauquil (FRA) |
Franz Nimführ (AUT)
|
| 1954 |
Brusel, Belgie |
11. prosinec 1954 |
Bernard Pariset (FRA) |
Lucien Colonges (FRA)
|
| 1955 |
Paříž, Francie |
4. prosinec 1955 |
Anton Geesink (NED) |
Henri Courtine (FRA)
|
| 1957 |
Rotterdam, Nizozemsko |
listopad 1957 |
Daniel Outelet (BEL) |
Walter Reiter (FRG)
|
| 1958 |
Barcelona, Španělsko |
listopad 1958 |
Robert Dazzi (FRA) |
Douglas Young (GBR)
|
| 1959 |
Vídeň, Rakousko |
květen 1959 |
Michel Rabut (FRA) |
Gilbert Legay (FRA)
|
| 1960 |
Amsterdam, Nizozemsko |
květen 1960 |
Théo Guldemont (BEL) |
Nicola Tempesta (ITA)
|
| 1961 |
Milan, Itálie |
květen 1961 |
Jean-Pierre Dessailly (FRA) |
Willem Dadema (NED)
|
| 1962 |
Essen, Německo |
květen 1962 |
Alan Petherbridge (GBR) |
Theo van Ierland (NED)
|
4. Dan
Soutěže ve 4. Danu byly vypisovaný dříve, ale nebyly brány jako oficiální, protože se přihlašovali maximálně dva judisté z jedné země - v polovině 50. let byl 4. Dan v Evropě ojedinělý. Vlastnili ho pouze Britové a Francouzi.
Odkazy
