Mirzə Fətəli Axundov (psán též Mirza Fatali Achundov; 12. července 1812 Nuxa - 9. března 1878 Tiflis) byl ázerbájdžánský[1][2] spisovatel, dramatik, literární kritik, lingvista, nacionalista, postosvícenský filozof a propagátor ateismu.
Život
Zahájil novou fázi vývoje ázerbájdžánské literatury a byl autorem prvního návrhu, jak psát turkický jazyk latinkou. Byl také jedním z předchůdců moderního íránského nacionalismu.[4] Psal ázerbájdžánsky, persky a rusky.
Filozofie
Základem Axundových filozofických názorů je učení o bytí jako jednotné materiální substanci. Podle sovětských historiků filozofie byl Axundovův ateismus omezený, osvícenský, protože nebyl schopen materialisticky objasnit vznik náboženství a jeho sociální kořeny.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirza Fatali Akhundov na anglické Wikipedii.
- ↑ [Russian Azerbaijan (1905–1920): the shaping of a national identity in a Muslim community. Cambridge University Press, Boston, 1985.
- ↑ Kolarz W. Russian and Her Colonies. London. 1953. pp 244–245
- ↑ Tadeusz Swietochowski, Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition (New York: Columbia University Press), 1995, page 27-28:
Literatura
Externí odkazy