Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

---

Komentář: ověřit datum úmrtí

Miroslav Pastyřík
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci: 1964 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1969 – 1971
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	16. srpna 1912 Břeclav
Úmrtí	24. října 1995 (ve věku 83 let)
Profese	politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Pastyřík (16. srpna 1912^[1] – 24. října 1995) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

IX. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V období červen 1966 – duben 1968 byl navíc kandidátem předsednictva ÚV KSČ a ve stejném období i členem sekretariátu ÚV KSČ. Již v období leden – září 1951 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ.^[2] V roce 1966 je v západních analýzách popisován jako konzervativní stalinista, který v působil od roku 1963 v odborovém hnutí.^[3]

V listopadu 1965 byl poté, co rezignoval František Zupka, pověřen jako dosavadní místopředseda řízením Ústřední rady odborů. Na sjezdu ÚRO v lednu a únoru 1967 byl pak zvolen řádným předsedou.^[4] Patřil k okruhu funkcionářů, které do vysokých funkcí dosadil Antonín Novotný. Během pražského jara roku 1968 pak v odborové organizaci představoval konzervativní menšinu, která nepřešla na reformní pozice.^[5] V prosinci 1967 vystupoval při jednání ÚV KSČ o sesazení Novotného z postu prvního tajemníka ÚV KSČ na podporu Novotného.^[6]

Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Severočeský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.^[7][8]

K roku 1968 se zmiňuje coby důchodce z obvodu Děčín.^[9] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za počínající normalizace se podílel na čistkách. Zasedal v komisi pro prověrky členů v televizním studiu Praha, která v prosinci 1970 předložila své závěry.^[10] V roce 1976 se uvádí jako tajemník Národního výboru města Brna.^[11]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Děčín), kde setrval do konce volebního období parlamentu, tedy do voleb roku 1971.^[12]

• Biografický slovník vedoucích funkcionářu KSČ (1921-1989). Příprava vydání Anev, Petr, ed. a Bílý, Matěj, ed. Vydání první. vyd. Praha: Academia, 2018. ISBN 978-80-200-2974-4. 2 svazky. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Pastyřík
• Miroslav Pastyřík v parlamentu