Miroslav Netík

Miroslav Netík
Narození5. září 1920
Vamberk
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. května 2018 (ve věku 97 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Povolánígrafik, malíř, ilustrátor
Manžel(ka)Jarmila Treflíková
OceněníČestné uznání ministerstva kultury ČSFR - 1967

Cena města Brno - 2000

Cena Jihomoravského kraje - 2009
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Netík (5. září 1920 Vamberk – 22. května 2018 Brno) byl český malíř, grafik a ilustrátor. Počátky jeho tvorby ovlivnila Skupina 42. Jako malíř začal působit ve 40. letech 20. století a jako ilustrátor působil v Lidových novinách.[1]

Život

Miroslav Netík se narodil jako nejmladší ze tří synů Anny Netíkové a Jaromíra Netíka. V roce 1924 se celá rodina přestěhovala do Brna. Z Vamberku si odnesl vzpomínky na přírodu a říčku Zdobnici.

V Brně vystudoval Vyšší odbornou školu uměleckých řemesel (1936–1940). Studoval u profesorů Petra Dillingera, Emanuela Hrbka, Zdeňka Rossmanna a Františka Süssera. Studium dokončil v roce 1940. V roce 1950 se oženil s Jarmilou Treflíkovou. Dne 2. září 1960 se jim narodil syn Miroslav.[2]

Miroslav Netík podnikl mnoho studijních cest, navštívil opakovaně Itálii, Bulharsko, tehdejší sovětskou Střední Asii, Rumunsko, Polsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Kubu a Španělsko.[3]

Malíř

Jako malíř začal působit ve 40. letech 20. století. Při malování užíval techniky malby, kapání a rozstřikování malby na vodorovnou plochu. Mezi nejpoužívanější barvy patří škála lomených zelení a také velké množství variant šedí a hnědí. Zpracovával např. témata: milenci, válka, válkou zničená města, příroda a kohoutí zápasy. Jeho umění působí kaligraficky, ale neztrácí charakter.[4]

Jeho tvorbu ovlivnila Skupina 42 programovými statěmi „Svět, v němž žijeme“ (1940); prolínaly se jeho celoživotním dílem.[5]

Byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš, Bloku výtvarných umělců země moravskoslezské, skupiny Profil v letech 1958 až 1970 a od roku 1990 byl členem TT klubu Brno.[6]

Výstavy

Samostatné výstavy[7]

Vystavoval na 24 samostatných výstavách, z toho na čtyřech v zahraničí, a to v Německu, Japonsku, Chorvatsku a Francii.

První výstava se uskutečnila roku 1950 ve výstavní síni Barvič v Brně a nesla název „Umění doby“.

Poslední výstava se uskutečnila v roce 2007 v galerii Platinium a v galerii  „V" v Brně.

Skupinové výstavy[8]

Účastnil se 26 skupinových výstav, přičemž mimo Českou republiku ve Francii, v Rakousku, Kanadě, Německu a na Slovensku.

První výstava se konala v roce 1943. Jednalo se o výstavu Spolku výtvarných umělců Aleš v Brně, Blansku, Olomouci, Prostějově a Znojmě.

Poslední výstava, „6. předběžná výstava soch a obrazů pro projekt knihy a putovní výstavy Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy“ se konala v roce 2001 v Galerii Katedry antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOROVÁ, Anděla. Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2 (N-Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 1955. ISBN 80-200-0522-6. 
  2. ↑ Netík Miroslav (1920) | Sophistica Gallery. sophisticagallery.cz [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-21. 
  3. ↑ HTTPS://WWW.IUMENI.CZ/, iUmeni.cz -. Malíř Miroslav Netík oslavil 95. narozeniny. iUmeni.cz. Dostupné online [cit. 2017-03-24]. 
  4. ↑ MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců IX. (Ml-Nou). 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. ISBN 80-86171-14-0. 
  5. ↑ LAUDOVÁ, Věra. Obraz města v současném malířství. 1. vyd. Praha: Odeon, 1978. 
  6. ↑ S.R.O., Antee. Horácká galerie v Novém Městě na Moravě. www.horackagalerie.cz [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Miroslav Netík. www.miroslavnetik.cz [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-19. 
  8. ↑ ŠEVČÍK, Jiří; MORGANOVÁ, Pavlína; DUŠKOVÁ, Dagmar. České umění 1938 - 1989. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0930-2. 

Literatura

  • BÉNÉZIT, Emmanuel. Dictionary of Artists. Volume 10: Müller–Pinchetti. Paris:Gründ, 2006. ISBN 978-2-7000-3080-8.
  • BOUČKOVÁ, Jitka. Malíři Orlicka a Podorlicka: malý lexikon. Lanškroun: Městské muzeum Lanškroun, 1996. 28 s.
  • HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. 2. N–Ž. Praha: Academia, 1955. S. 547–1103. ISBN 80-200-0522-6.
  • LAUDOVÁ, Věra. Obraz města v současném malířství. Praha: Odeon. 1978. 71 s. Soudobé české umění.
  • MALÁ, Alena a PAVLIŇÁK, Petr. Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010. 306 s. Prameny a dokumenty. ISBN 978-80-86171-40-1.
  • MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců. IX. 1950–2002. Ml–Nou. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. 341 s. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-14-0.
  • MORGANOVÁ, Pavlína, ed., SVATOŠOVÁ, Dagmar, ed. a ŠEVČÍK, Jiří, ed. České umění 1938–1989: (programy, kritické texty, dokumenty). Praha: Academia, 2001. 520 s. ISBN 80-200-0930-2.
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. díl. L–Ž. 4., nezměn. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1.

Externí odkazy