Bezprostředně po vyhlášení Československé republiky byly dne 2. listopadu 1918 zákonem 2/1918 Sb., zřízeny základní státní úřady – ministerstva, mezi nimi i ministerstvo železnic. Prvním československým ministrem železnic byl ve vládě Karla KramářeIsidor Zahradník. Až do roku 1932 působilo ministerstvo železnic na sedmi adresách v Praze, nejvíce úředníků sídlilo v Dlážděné ulici, mnoho také v budově ČSD v tehdejší Palackého, později Křižíkově ulici v Karlíně. V roce 1932 se úřad postupně sestěhoval do nové monumentální budovy od architekta Antonína Engela na Petrském nábřeží.
Ministerstvo během dvacátého století několikrát změnilo název i kompetence[3]:
1918–1938 – ministerstvo železnic
1939–1942 – ministerstvo dopravy
1942–1945 – ministerstvo dopravy a techniky
1945–1960 – ministerstvo dopravy
1960–1963 – ministerstvo dopravy a spojů
1963–1988 – ministerstvo dopravy
1988–1990 – ministerstvo dopravy a spojů
1990–1993 – ministerstvo dopravy
1993–2002 – ministerstvo dopravy a spojů
2002– současnost – ministerstvo dopravy
V roce 1960 rozhodla vládnoucí Komunistická strana Československa, že do budovy ministerstva dopravy přestěhuje rozrůstající se aparát Ústředního výboru KSČ. Ten do té doby (1945–1960) sídlil vedle Prašné brány Na Příkopě 33/969 (původně budova České eskomptní banky), kam se místo něj přesunul právě úřad ministerstva dopravy. ÚV KSČ využívalo budovu na nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12 až do roku 1990, kdy byla navrácena svému původnímu účelu. V současnosti tady spolu s ministerstvem dopravy sídlí také generální ředitelství Českých drah.
Kompetence a úkoly
Úkolem Ministerstva dopravy je koordinovat dopravu v České republice. K tomu využívá celou řadu podřízených organizací, které mají na starosti vesměs operativní činnosti týkající se dopravní infrastruktury, jako je výstavba a správa silnic a železničních tratí nebo řízení letového provozu. Ministerstvo odpovídá především za legislativní rámec všech svěřených agend, tvoří dopravní politiku státu, spravuje zásadní registry, jako jsou Registr řidičů nebo Registr vozidel, plánuje dopravní infrastrukturu, koordinuje a zčásti objednává veřejnou dopravu a provádí kontrolní činnosti v oblasti dopravy.
Mezi dlouhodobými prioritami úřadu je dostavba české dálniční sítě. Dalšími aktuálními tématy je příprava prvních vysokorychlostních železničních tratí na území České republiky, přípravy prvních úseků železnic na výhradní provoz s ETCS, zajištění podmínek pro rozvoj čisté mobility nebo digitalizace základních dopravních agend. V rámci digitalizace resort představil Portál dopravy, jehož prostřednictvím je možné si zažádat o výměnu řidičského průkazu on-line bez datové schránky. Portál dopravy má plnit funkci rozdělovníku pro všechny služby, které je možné v resortu dopravy vyřídit on-line. Portál se tak připojil k dalším již dříve spuštěným on-line službám, jako je elektronická dálniční známka nebo systém jednotného tarifu OneTicket.
Ministerstvo dopravy je silničním správním úřadem a speciálním stavebním úřadem pro dálnice. Rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy nebo vyřazení z těchto kategorií (zrušení dálnic a silnic I. třídy). Povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje. Uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním a společném územním a stavebním řízení z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy, a závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech silničních správních úřadů s výjimkou působnosti celních úřadů a újezdních úřadů je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury. Ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému. Rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti. Je dotčeným orgánem v územním, stavebním a společném územním a stavebním řízení pro stavbu tunelu nad 500 m, pokud samo není speciálním stavebním úřadem. Vydává povolení auditorům bezpečnosti pozemních komunikací a vede jejich rejstřík, uděluje akreditaci ke školení těchto auditorů. Zajišťuje provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného nebo těmito činnostmi pověří jinou organizaci. Vykonává státní dozor v oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného, v oblasti poskytování služby inteligentního dopravního systému a vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného příslušnými silničními správními úřady.
Podle § 29a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění novelizačního zákona 80/2006 Sb. bylo ministerstvo s účinností od 1. července 2007 povinno zřídit a vést Centrální evidenci pozemních komunikací nebo k tomu pověřit jinou osobu. Tuto povinnost ani během více než 16 let nesplnilo ani k jejímu plnění nepověřilo žádný jiný subjekt. Rovněž nesplnilo ani zákonem uloženou povinnost vydat k jejímu vedení prováděcí předpis, čímž znemožňuje plnění zákonných povinností dalším subjektům, zejména vlastníkům a správcům pozemních komunikací. Dosavadní dotace poskytnuté ŘSD ministerstvem na vývoj systému byly podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020 využity neúčelně a bez efektu. Ve funkci ministra dopravy se za dobu nečinnosti ministerstva vystřídali Aleš Řebíček, Petr Bendl, Gustav Slamečka, Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš, Zbyněk Stanjura, Zdeněk Žák, Antonín Prachař, Dan Ťok, Vladimír Kremlík, Karel Havlíček a Martin Kupka.
Je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí krajského úřadu. Podle § 77 zákona č. 361/2000 Sb. stanoví místní a přechodnou úpravu provozu a užití zařízení pro provozní informace na dálnicích. Schvaluje na žádost a náklady výrobce nebo výhradního dovozce provedení a používání dopravních značek, světelných a akustických signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace. Udílí akreditace k provádění dopravně-psychologického vyšetření a prostřednictvím tříčlenných komisí přezkoumává výsledky těchto vyšetření. Je správcem centrálního registru řidičů a správcem informačního systému digitálního tachografu. Zabezpečuje výrobu a distribuci řidičských průkazů a karet řidiče.
Podle zákona č. 111/1994 Sb. rozhoduje mj. o udělení licence k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy a schvaluje její jízdní řády. Vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech nebo jeho vedením pověří právnickou osobu. Stanoví jednotné termíny změn jízdních řádu vnitrostátní veřejné linkové osobní dopravy. Stanoví obecně závaznou vyhláškou přepravní řád. Vykonává vrchní státní dozor vykonává ve všech věcech silniční dopravy. Vede rejstřík podnikatelů v silniční dopravě. Zajišťuje výrobu a dodávku kontrolních karet, karet podniku a průkazů řidiče taxislužby a tisk a distribuci řady formulářů. Kontroluje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě, vyhodnocuje intenzitu silniční nákladní dopravy ve vztahu ke kapacitě, propustnosti a stavu silniční infrastruktury, sleduje v souvislosti s vývojem nabídky kapacit a intenzity silniční nákladní dopravy finanční způsobilost dopravců v silniční nákladní dopravě. Uděluje dočasné výjimky z požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a z požadavků na vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, a může stanovit podmínky přepravy nebezpečných věcí odchylně od dohody ADR.
Podle zákona č. 56/2001 Sb. je správcem registru silničních vozidel a správcem informačního systému technických prohlídek. Zajišťuje výrobu tabulek registračních značek a poskytuje tyto tabulky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na základě jeho požadavku. Zapisuje do registru silniční vozidlo člena diplomatické mise. Ministerstvo je schvalovacím orgánem pro schválení typu silničních a zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků a provádí dohled nad jejich výrobou. Povoluje provozování technické zkušebny. Může povolit na žádost výjimku z technických požadavků, které musí vozidlo splňovat. Vydává povolení pro zkušební provoz vozidel. Rozhoduje o vydání profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek vozidel a vydává oprávnění stanicím technické kontroly.
Podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu (přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu vydává vláda nařízením). Ministerstvo dopravy rozhoduje o zařazení železniční dráhy do kategorie; po dohodě s Ministerstvem obrany rozhoduje o zrušení celostátní nebo regionální dráhy. Rozhoduje o změně kategorie dráhy celostátní na jinou kategorii železniční dráhy a o změně kategorie jiné železniční dráhy než dráhy celostátní na dráhu celostátní po dohodě s Ministerstvem obrany. Je odvolacím orgánem ve správním řízení proti rozhodnutí Drážního úřadu, Drážní inspekce a obcí. Uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska zájmů a záměrů ve věcech drah železničních, s výjimkou dráhy speciální. Je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech drážních úřadů.
Podle zákona 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě vykonává působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cest dopravně významných a jejich modernizaci. Kontroluje vývoj nabídky kapacity plavidel určených k přepravě nákladů ve vodní dopravě evidovaných v plavebním rejstříku, vyhodnocuje intenzitu vodní dopravy ve vztahu ke kapacitě plavidel, propustnosti a stavu vodních cest, a sleduje, zda vývoj nabídky kapacity plavidel a intenzity vodní dopravy nevede k vážnému narušení finančního hospodaření provozovatelů vodní dopravy. Jako plavební úřad ministerstvo pověřuje právnickou osobu prováděním technických prohlídek plavidel, rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému říčních informačních služeb, rozhoduje o pověření osob prováděním školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a o odnětí tohoto pověření, provádí zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a jmenuje a odvolává členy zkušební komise, před níž se tato zkouška skládá, rozhoduje o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, vydává stanovisko pro rozhodování o koncesi k provozování vodní dopravy a rozhoduje o udělení povolení pro provozování mezinárodní vodní dopravy, je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Státní plavební správy, provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu.
Prostřednictvím odboru vodní dopravy ministerstvo podle zákona 61/2000 Sb. vykonává mimo jiné působnost námořního úřadu. V rámci této funkce vede námořní rejstřík, do kterého se zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich provozovatelích. Vydává lodím rejstříkový list, organizuje a provádí zkoušky jachtařů a posádek námořních lodí, vystavuje příslušná osvědčení, zajišťuje mezinárodní vztahy v námořní plavbě a zastupuje ČR v Mezinárodní námořní organizaci (IMO). Schvaluje soulad lodí s požadavky námořních úmluv, provádí pravidelné prohlídky lodí a je správním orgánem ve věci recyklace lodí, k čemuž může pověřit uznanou klasifikační společnost. Schvaluje technickou způsobilost námořních jachet, k čemuž může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu.
Sloučení s ministerstvem průmyslu a obchodu
Nejméně od roku 2012 se objevují teorie o sloučení ministerstva dopravy s ministerstvem průmyslu a obchodu. S návrhem na sloučení přišla předsedkyně strany LIDEM a vicepremiérka Nečasovy vládyKarolína Peake v říjnu 2012 s odůvodněním, že činnost obou ministerstev jde ruku v ruce a sloučení by přineslo velké úspory. Návrh však nezískal velkou podporu mezi politiky, ani mezi odborníky, kteří hovořili mimo jiné o tom, že agendy obou ministerstev ve skutečnosti nemají mnoho společného, snad kromě stavebnictví, a že rozsah činnosti obou resortů je natolik široký, že je namístě spíše samostatné řízení každého úřadu. K záměru se vrátil premiér Andrej Babiš (ANO 2011), když v pondělí 20. ledna 2020 navrhl odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka kvůli předražené zakázce na elektronické dálniční známky a současně navrhl vedením resortu dopravy trvale pověřit vicepremiéra, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, s čímž prezident Miloš Zeman souhlasil. Myšlenka skutečného sloučení úřadů však zůstala jen v teoretické rovině.
Organizační struktura
K 15. říjnu 2023 byla datována tato organizační struktura:[4][5]
035 samostatné oddělení bezpečnostní
043 odbor interního auditu a kontroly
041 oddělení kontroly
042 oddělení interního auditu
101 sekce legislativní a právní
330 odbor ICT
331 oddělení provozu ICT
332 oddělení projektového řízení
510 odbor legislativy
511 oddělení drážní, letecké a plavební legislativy
512 oddělení silniční legislativy
513 oddělení rozkladové komise
515 oddělení implementace práva Evropské unie
810 odbor právní
812 oddělení právní pomoci
813 oddělení podpory veřejných zakázek
814 oddělení náhrad škod
202 sekce drážní, vodní a letecké dopravy
130 odbor drážní dopravy
131 oddělení koncepcí a mezinárodní spolupráce na železnici
132 oddělení správních předpisů a státní správy ve věcech drah
133 oddělení rozvoje železniční a kombinované dopravy
220 odbor civilního letectví
221 oddělení letecké dopravy
222 oddělení infrastruktury letišť
224 oddělení leteckého provozu, techniky a rozvoje
230 odbor vodní dopravy
231 oddělení námořní dopravy
232 oddělení vnitrozemské plavby
301 sekce silniční a veřejné dopravy a správních agend
110 odbor silniční dopravy
111 oddělení nákladní dopravy a státního odborného dozoru
112 oddělení mezinárodní osobní dopravy
113 oddělení správního řízení
150 odbor provozu silničních vozidel
151 oddělení registrace vozidel
152 oddělení schvalování vozidel
153 oddělení správy agend registrů
154 oddělení kontroly vozidel v provozu
160 odbor agend řidičů
161 oddělení informačních systémů a řidičských oprávnění
162 oddělení správního řízení v silničním provozu
163 oddělení kvalifikací řidičů, státního dozoru a koncepcí
190 odbor veřejné dopravy
191 oddělení státní správy
192 oddělení koncepce a rozvoje
401 (080) sekce kanceláře ministra a vnějších vztahů
413 oddělení financování rozpočtové, příspěvkové a hospodářské sféry
414 oddělení účetnictví
415 oddělení nakládání s majetkem státu a tarifů
416 oddělení vnitřního rozpočtu a zvláštního tarifu
430 odbor fondů EU
431 oddělení metodik koordinace a evaluace programu
432 oddělení přípravy projektů
433 oddělení plateb a monitoringu projektů
434 oddělení kontrol a nesrovnalostí
435 oddělení technické pomoci a podpůrných činností operačních programů
520 odbor strategie
521 oddělení dopravní politiky a čisté mobility
522 oddělení dopravních analýz
914 oddělení územního plánu
910 odbor infrastruktury a územního plánu
911 oddělení infrastruktury pozemních komunikací a speciálního stavebního úřadu
915 oddělení infrastruktury železnic a plavby
930 odbor liniových staveb a silničního správního úřadu
121 oddělení dlouhodobých projektů
122 oddělení silničního správního úřadu
920 oddělení odvolacích řízení
921 oddělení liniových staveb
600 sekce státního tajemníka
010 odbor personální
012 oddělení systemizace a personálních procesů
013 oddělení Dětská skupina Mašinka
014 oddělení metodické a právní podpory
060 kancelář státního tajemníka
422 samostatné oddělení spisové a archivní služby
425 samostatné oddělení vnitřní správy
701 náměstek člena vlády I (Tomáš Vrbík)
801 náměstek člena vlády II (Mgr. Václav Bernard)
Vzhledem k tomu, že číslování útvarů není zcela přizpůsobováno aktuální organizační struktuře, naznačuje reliktně dřívější organizační uspořádání.
Organizační struktura a názvy útvarů procházely mnoha reorganizacemi a přejmenováními. Například v roce 2015 vzbudilo rozruch zrušení odboru plavby a převedení jeho agendy pod odbor železniční (ve skutečnosti pod Odbor dráhy, železniční a kombinované dopravy) bez předchozího varování a konzultací. Důvodem mělo být, že odbor měl méně než deset zaměstnanců, konkrétně devět.[6]
Ve státem vlastněné akciové společnosti České dráhy vykonává stát vlastnická práva prostřednictvím řídicího výboru, který tvoří tři vládou pověření zaměstnanci ministerstva dopravy a tři vládou pověření zaměstnanci dalších tří ministerstev. Ačkoliv ministerstvo dopravy hospodaří se 100 % akcií Českých drah, vzhledem k zákonem danému složení řídicího výboru přesto není ovládající osobou. Pro správu těchto akcií nemá ministerstvo zřízen žádný odbor. V žádných jiných českých ani zahraničních právnických osobách ministerstvo dopravy podíl nemá.[7]
↑PASEKOVÁ, Eva. Ministerstvo převede námořní úřad a odbor plavby pod dráhu, dopravci jsou v šoku. Česká justice [online]. 2015-04-11 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
↑ Majetková účast Ministerstva dopravy v jiných právnických osobách. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
