V letech 1989–1990 pracoval jako projektant pro podnik Báňské projekty Teplice. V letech 1990–1992 byl odborným technikem, stavbyvedoucím a hlavním stavbyvedoucím v Traťové strojní stanici Ústí nad Labem ČSD. V srpnu 1992 založil Ing. Řebíček s dalšími sedmi společníky dopravní firmu Viamont, o několik let později měl v této společnosti třetinový podíl.[2] Do roku 2005 ve firmě působil na manažerských postech a ve statutárních orgánech, následně od dubna 2005 do června 2006 jako poradce firmy.[1] Před nástupem do funkce ministra dopravy svůj podíl ve Viamontu prodal.[3]
Související informace naleznete také v článku Toskánská aféra.
Firma Viamont a možný konflikt zájmů
Před svým nástupem na ministerstvo dopravy pracoval ve vedení soukromé dopravní firmy Viamont a byl jejím spolumajitelem,[8] poté svůj podíl prodal za 700 milionů korun.[3][9] V majetkovém přiznání v roce 2009 ovšem uvedl majetek pouze 342 milionů korun, čímž mohl porušit zákon o střetu zájmů.[9] Spekuluje se, že kupcem mohl být Miroslav Plíhal, který je spolumajitelem firmy INGROVE a působí v dozorčí radě společnosti Viamontu. Kvůli prodeji byl Řebíček vyšetřován policií, ta však v březnu 2011 případ odložila.[9]
V červenci 2008 přinesla média zprávu, že Řebíček je s Viamontem nadále propojen a že společnost dostává od jeho úřadu lukrativní zakázky. Podle České televize firma Viamont své akcionáře nezveřejňuje a majitelem může být i ministr nadále, aniž by se to dalo ověřit nebo vyvrátit. V červenci 2008 dodatečně doplnil své oznámení o majetku o 44 milionů korun jakožto splátku za prodej akcií, ale neuvedl o jaké akcie se jedná. Řebíček tvrdí, že kupní smlouva byla uzavřena před 1. lednem 2007.[10] Během Řebíčkova působení na ministerstvu dopravy se navíc Viamontu mnohonásobně zvedl počet státních zakázek a s tím i zisk této společnosti. Podle MF DNES získala firma během posledních dvou let zakázky za 10,4 miliardy Kč.[11] Například Viamont DPS získal kontrakt v Nymburce za 92 milionů korun.[12] Podle deníku Aktuálně.cz navíc firmy, které sponzorovaly ODS, dostaly řadu zakázek od organizací, patřících pod Řebíčkův úřad.
Žaloba za netransparentní zakázku ve výši přes 400 milionů
Česká pobočka organizace Transparency International ČR v července 2008 zažalovala Řebíčka a jeho úřad u Městského soudu v Praze za neprůhledný průběh veřejné soutěže, která se týkala výběru advokátních kanceláří, jež mají rezort zastupovat v soudních sporech. Jde o čtyři kanceláře (Weil, Gotshal & Manges; Jansta, Kostka & spol.; AK Kříž Bělina; AK Hartman, Jelínek, Fráněk a partneři), které měly poskytovat služby až do téměř půl miliardy korun.[13][14] Podle MF Dnes se často "účtovaly částky přes tři tisíce korun i za banální práce, které by zvládla sekretářka."[14]
Stejnou soutěž kritizovala také ekologická organizace Děti Země, která žádala o zpřístupnění informace o pracovní náplň vítězných advokátních kanceláří, ale dostala od Řebíčkova úřadu jen seznam účastníků soutěže.[15] Proto se Děti Země odvolaly přímo k ministrovi a také se chystají obrátit na soud.[13]
Spolupráce s vybranými advokátními kancelářemi skončila v roce 2010, od té doby výdaje za právní služby klesly na 7,5 milionů korun.[14]
Dodatky ve smlouvě se společností Kapsch
Brzo po nástupu na ministerstvo Aleš Řebíček dal najevo svoji nespokojenost se smlouvou na zavedení mýta, kterou s Kapschem uzavřela předchozí vláda, a proto připravil dodatek, který měl být výhodnější pro stát a Kapschi se měly snížit odměny a zvýšit sankce z prodlení, avšak postupně ministerstvo uzavřelo s touto firmou další dodatky, které již byly kontroverznější a ve prospěch Kapsche. Díky dodatku ke smlouvě o mýto také navíc získává firma Kapsch bez jakéhokoli výběrového řízení zakázku za 4 miliardy Kč na vybudování informačních tabulí na dálnicích.[zdroj?]
Vazby s organizovaným zločinem
Podle policejního spisu Olej policie už v roce 2004 věděla o kontaktech Řebíčka s Tomášem Pitrem. Policie také věděla, že Řebíček měl úzké vztahy s tehdejším vedením ústeckého kraje – hejtmanem Jiřím Šulcem a náměstkem Jaroslavem Foldynou. Ve spisu se uvádí, že "Řebíček je osoba, která skupině Pitr-Mrázek zabezpečovala v ústeckém regionu kontakty na regionální politiky".[16]
Členství v Řádu svatého Konstantina a Heleny
Aleš Řebíček je členem Řádu sv. Konstantina a Heleny, kde působí např. s Igorem Střelcem – bývalým příslušníkem StB s kontakty na ruské podnikatele i ruskojazyčné kriminální prostředí.[17] Igor Střelec byl kmotrem při pravoslavném křtu Aleše Řebíčka a později i jeho syna.[18]
V roce 2008 Řebíček přijal na ministerstvo dopravy bývalou mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanku Kosinovou do pozice vedoucí oddělení navigačního systému Galileo.[19] Kosinová odešla z resortu vnitra po tom, co vyšlo najevo, že ji BIS odmítala vydat bezpečnostní prověrku kvůli stykům s údajným ruským agentem.[20]
Vlastnictví fotbalového klubu Slavia Praha
Řebíček o sobě říká, že je od mládí příznivcem Slavie Praha.[21][22] V srpnu 2011 se stal jejím majitelem a prezidentem.[21] Dalším členem představenstva se stal jeho bratr Adam Řebíček, který je policií vyšetřován kvůli údajnému braní úplatků a zneužití pravomoci veřejného činitele.[21] Předsedou dozorčí rady se stal bývalý Řebíčkův náměstek z ministerstva dopravy Jiří Hodač.[23]Hospodářské noviny zpochybnily, že by oficiálně přiznané příjmy Aleše Řebíčka postačovaly na nákup klubu a uhrazení dluhů ve výši přes 100 milionů korun;[24] Řebíček se k původu peněz odmítl vyjádřit.[24]
V online rozhovoru s fanoušky Řebíček formuloval hlavní priority Slavie pod jeho vedením:[22]
Fanouškům též slíbil účast v Lize mistrů UEFA.[25] Po 9. kole sezóny 2011/2012 byla Slavia na 13. místě ligové tabulky (ze 16) s devíti získanými body a skóre 6:13. Průměrná návštěvnost domácích zápasů klesla pod 5000 diváků (např. v sezóně 2008/2009 byla více než dvojnásobná[26]) a se Spartou mužstvo prohrálo po špatném výkonu 0:3.[27] Proto byl Řebíčkem odvolán dosavadní trenér Michal Petrouš, a nahrazen Františkem Strakou,[28] který se v minulosti profiloval jako vášnivý přívrženec Sparty.[29] To vzbudilo lavinu protestů od fanoušků Slavie[30][31] i Sparty,[32] a odmítavé reakce z řad slavných osobností Slavie.[33][34] Syn hráčské legendy Josefa Bicana si vymohl, aby byla z fasády slávistického stadionu odstraněna podobizna jeho otce, neboť prý "současné vedení Slavie je na tak nízké lidské úrovni, že ohrožuje jméno Josefa Bicana. Poškozuje renomé jeho i celé naší rodiny. Přeju si proto [...], aby byla fotografie sundána. Trvám na tom. Tím se zabrání ztotožňování spojení mého otce s vedením klubu a bohužel s celou Slavií. [...]Jedině soustavný tlak může dokázat, že tento druh lidí, jako jsou bratři Řebíčkové, Platil a jejich kamarádi, odejde."[35]
Dne 8. března 2012 Straka rezignoval.[36] Sezónu na lavičce Slavie dokončil dosavadní Strakův asistent Martin Poustka, a Slavia skončila v lize na konečném 12. místě. Od sezóny 2012/13 vedl tým trenér Petr Rada, ale 30. dubna 2013 rezignoval a jeho místo zaujal znovu Petrouš.
Od roku 2013 se v médiích objevovaly informace, že Řebíčka financování klubu finančně vyčerpává a shání pro Slavii kupce.[37] Podle hráčského agenta Jiřího Stejskala Řebíček vložil do klubu postupně půl miliardy korun, a další prostředky již neměl.[38] V červnu 2015 byl na klub podán návrh na insolvenční řízení pro neschopnost splácet závazky.[39][40] Slavia údajně dlužila i některým bývalým hráčům.[41]
Cíle, vytyčené Řebíčkem při koupi klubu, se nepodařilo naplnit – v lize skončila Slavia na 12., 7., 13. a 11. místě, v Poháru FAČR došla v sezóně 2013/14 do čtvrtfinále, jinak vždy vypadla ve třetím kole s týmem z niších soutěží, do evropských pohárů se jí tedy proniknout nepodařilo. Z osmi zápasů se Spartou se jí podařilo vyhrát jediný, a místo finanční stabilizace spadl klub do insolvence. Za čtyřleté působení Řebíčka v čele Slavie došlo ke osmi trenérským výměnám.
Dne 4. září 2015 Řebíček prodal svůj většinový podíl v klubu čínské energetické a finanční skupině CEFC.
Citáty
„
Jsem, jaký jsem, nejsem žádný Mirek Dušín, to ostatně málokdo, ale před Boha jsem připraven předstoupit.
↑ abc Exministr Řebíček koupil fotbalovou Slavii a je jejím prezidentem. E15 [online]. 3. srpna 2011, rev. 4. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN1213-7693.
↑ ab Odpovědi Aleše Řebíčka na dotazy fanoušků. Slávistické noviny [online]. 27. června 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online.
↑MALÝ, Jan. Vladimír Šmicer: Straka ve Slavii? Nevěřil jsem, že se to stane. iHNed [online]. 5. října 2011, rev. 5. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN1213-7693.
↑(spo). Velký slávista Řehák: Straka je lidská nula, chce se mi zvracet!. Deník Sport [online]. 6. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN1213-8991.
↑HRABĚ, Stanislav. Bicanův syn je znechucen vedením Slavie: Sundejte tátu z Edenu!. Deník Sport [online]. 21. září 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN1213-8991.
↑ Archivovaná kopie. www.slavia.cz [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-22.
↑KALOUŠ, Pavel. Prodat Rusům? Nutnost! Řebíček už ve Slavii utopil 600 milionů. Sport [online]. 2013-11-21 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.
