Min 閩
|
Geografie
Čína roku 923, fialově stát Min
|
|
|
|
Obyvatelstvo
|
|
|
|
|
|
|
Státní útvar
|
|
|
Vznik
|
|
Zánik
|
|
Státní útvary a území
|
Předcházející
|
Následující
|
|
Stát Min (čínsky pchin-jinem Mǐn, znaky 閩) byl v letech 909–945 jedním z jihočínských států období Pěti dynastií a deseti říší. Rozkládal se v moderní provincii Fu-ťien. Vznikl roku 909, když Wang Šen-č’, ovládající zmíněný region, obdržel od císaře říše Pozdní Liang titul krále z Min. Stát zanikl v polovině 40. let 10. století, když se rozpadl v občanské válce a sousedé – Jižní Tchang a Wu-jüe – si Min rozdělili.
Historie
Ke konci říše Tchang autorita její vlády klesala a povstání Chuang Čchaoa v letech 874–884 ještě více oslabilo moc ústředních úřadů. V následujících desetiletích regionální vojenští guvernéři ťie-tu-š’ spravovali svěřená území prakticky nezávisle. Moderní provincii Fu-ťien ovládali bratři Wang Čchao (od roku 896 s titulem ťie-tu-š’ Wej-wu, † 898), Wang Šen-č’ (ťie-tu-š’ Wej-wu od roku 898) a Wang Šen-kuej († 904). Roku 904 Wang Šen-č’ navíc od tchangského císaře obdržel titul knížete z Lang-jie. Roku 907 Ču Wen, nejvlivnější ťie-tu-š’ severní Číny, sesadil posledního tchangského císaře a sám se stal císařem říše (Pozdní) Liang. Wang Šen-č’ uznal změnu a oplátkou obdržel titul krále z Min. Na ovládaném území Wang Šen-č’ vybudoval funkční administrativu, snažil se pozvednout hospodářství a obchod. Rozvíjel se zejména námořní obchod.[1]
Wang Šen-č’ zemřel koncem roku 925. jeho nejstarší syn a nástupce Wang Jen-chan byl začátkem roku 927 svržen a zabit svými bratry Wang Jen-ťünem a Wang Jen-pingem. Wang Jen-ťün převzal vládu a roku 933 se prohlásil císařem. Roku 935 byl zavražděn, nastoupil po něm jeho syn Wang Ťi-pcheng. Ten byl o čtyři roky později svržen a zabit v palácovém převratu svým strýcem a nástupcem Wang Jen-sim. Proti němu povstal bratr Wang Jen-čeng, který roku 943 v severozápadním Fu-ťienu vyhlásil císařem vlastního státu Jin. Wang Jen-siho roku 944 zabili jeho vlastní generálové, Wang Jen-čeng poté změnil svůj titul na císař Min. Oslabení státu Min využili sousedé – roku 945 armády říše Jižní Tchang zaútočily ze severu a dobyly fuťienské vnitrozemí, západnímu pobřeží (Čchüan-čou s okolím) do roku 978 vládli místní generálové formálně se podřizující Jižním Tchangům (resp. v 70. letech Sungům), zatímco východní pobřeží (Fu-čou s okolím) zabral severovýchodní soused, stát Wu-jüe.
Panovníci
Králové (933–939 a od 941 císařové) Min (909–945)[1]
Jméno
|
Portrét
|
Narození Úmrtí
|
Vláda
|
Éra vlády
|
posmrtné
|
chrámové
|
příjmení a osobní jméno
|
Čung-i-wang (閩忠懿王) později Čao-wu siao chuang-ti (昭武孝皇帝)
|
Tchaj-cu 太祖
|
Wang Šen-č’ 王審知
|
|
862–925
|
909–925
|
–[pozn. tab. 1]
|
|
S’-cung 嗣宗
|
Wang Jen-chan 王延翰
|
|
?–927
|
925–927
|
–[pozn. tab. 1]
|
Čchi-su ming-siao chuang-ti 昭武孝皇帝
|
Chuej-cung (惠宗) nebo Tchaj-cung (太宗)
|
Wang Jen-ťün (王延鈞), později Wang Lin (王鏻)
|
|
?–935
|
927–935
|
–[pozn. tab. 1]
Lung-čchi (龍啟, 933–934)
Jung-che (永和,935)
|
Šeng-šen jing-žuej wen-ming kuang-wu jing-tao ta-chung chuang-ti 神聖英睿文明廣武應道大弘孝皇帝
|
Kchang-cung 康宗
|
Wang Ťi-pcheng (王繼鵬) později Wang Čchang (王昶)
|
|
?–939
|
935–939
|
Tchung-wen (通文,936–939)
|
Žuej-wen kuang-wu ming-šeng jüan-te lung-tao ta-siao chuang-ti 睿文廣武明聖元德隆道大孝皇帝
|
Ťing-cung 景宗
|
Wang Jen-si (王延羲) později Wang Si (王曦)
|
|
?–944
|
939–944
|
Jung-lung (永隆, 939–944)
|
Kníže Kung-i z Fu 福恭懿王
|
|
Wang Jen-čeng 王延政
|
|
?–951
|
943–945
|
Tchien-te (永隆, 943–945)
|
- ↑ a b c Používány éry severočínských říší Pozdní Liang a Tchang.
|
Wang Jen-čeng byl v letech 943–944 císařem Jin.
Odkazy
Reference
Literatura
- CLARK, Hugh R. The Southern Kingdoms between the T'ang and Sung, 907–979. In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Five Dynasties and Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 133–205. (anglicky)
- WANG, Hongjie. Power and Politics in Tenth-Century China: The Former Shu Regime. Amherst, NY: Cambria Press, 2011. ISBN 978-1604977646. (anglicky)
Externí odkazy