Miloš Dokulil

Tento článek pojednává o jazykovědci. Možná hledáte: Miloš Dokulil (filozof).
PhDr. Miloš Dokulil, DrSc.
Narození5. července 1912
Ctidružice
Úmrtí2. listopadu 2002 (ve věku 90 let)
Praha
Místo pohřbeníevangelický hřbitov ve Strašnicích
Povoláníjazykovědec, spisovatel literatury faktu, filolog a redaktor
StátČeskoČesko Česko
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Gymnázium Třebíč
Tématabohemistika
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Dokulil (5. července 1912 Ctidružice[1] – 2. listopadu 2002 Praha[2]) byl český lingvista, odborník v oblasti slovotvorby. Dle českého jazykovědce Karla Hausenblase byl Miloš Dokulil „jedním z nejvýznamnějších lingvistů-bohemistů poválečného období“.[3]

Život

Miloš Dokulil se narodil 5. července 1912 v obci Ctidružice.[4] Základní školu a gymnázium absolvoval v Třebíči.[5][6] V roce 1931 začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně.[5] Spolu s ním studovali lingvisté Alois Jedlička a Josef Hrabák.[5] Studovali bohemistiku, slavistiku, germanistiku a indoeuropeistiku.[7] V roce 1936 odešel do Kodaně, kde pokračoval ve výzkumu jazyků.[5][8] Následně začal pracoval jako středoškolský učitel (na IV. reálném gymnasiu[8]) v Brně, následně pak v Jihlavě (zde působil na reálném gymnáziu a učitelském ústavu[8]) a mezi lety 1939 a 1948 působil v Novém Městě na Moravě. Několik let také vyučoval dánštinu v Brně na Masarykově univerzitě.[6]

Po druhé světové válce, v roce 1948 začal na pozvání českého akademika prof. Bohuslava Havránka pracovat v nově zřízeném Ústavu českého jazyka Československé akademie věd v Praze.[5] V tomto období se přestěhoval natrvalo do Prahy, avšak dle prof. Františka Daneše a i Bohuslava Havránka zůstal i nadále moravským patriotem.[6][9] Dne 1. července 1970[10] byl pak dle vyjádření Bohuslava Havránka ustanoven prozatímním vedoucím ÚJČ AV ČR.[11]

Miloš Dokulil zemřel 2. listopadu 2002.[5] Dne 8. listopadu byl pohřben na Strašnickém hřbitově v Praze.[5] 

Dílo

Jeho hlavní prací je dvoudílná monografie o české slovotvorbě: Tvoření slov v češtině 1 (Teorie odvozování slov), Praha 1962 a Tvoření slov v češtině 2 (Odvozování podstatných jmen), Praha, 1967.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miloš Dokulil na polské Wikipedii.

  1. ↑ Index matriky narozených, Blížkovice 1784-1945, snímek 133
  2. ↑ Jan Kořenský: Za Milošem Dokulilem. Slovo a slovesnost. 1/2003, s. 75. Dostupné online. 
  3. ↑ HAUSENBLAS, Karel. Sedmdesátka Miloše Dokulila. In: Slovo a slovesnost, ročník 43 (1982), číslo 4, 340-344 S.
  4. ↑ Mieczysław Basaj: Wstęp do wydania polskiego, w: Miloš Dokulil, Teoria derywacji. Przełożyli z języka czeskiego Anna Bluszcz i Jan Stachowski. Wrocław: Ossolineum, 1979, s. 5-6.
  5. ↑ a b c d e f g Mieczyslaw Balowski: Kronika. Profesor Miloš Dokulil (5.07.1912-2.11.2002) (pol.). repozytorium.amu.edu.pl. [dostęp 2017-06-13].
  6. ↑ a b c DANEŠ, František. Miloš Dokulil šedesátiletý. In: Naše řeč, ročník 55 (1972), číslo 4, 221-225 S.
  7. ↑ a b Miloš Dokulil Archivováno 21. 8. 2017 na Wayback Machine. (ang.). old.ujc.avcr.cz. [dostęp 2017-06-13].
  8. ↑ a b c ŠTÍCHA, František. Miloš Dokulil devadesátiletý [online]. Praha: AV ČR, 2002 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ FILIPEC, Josef. Životní jubileum Miloše Dokulila. In: Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 3, 157-162 S.
  10. ↑ Významné osobnosti: Obec Ctidružice. www.ctidruzice.cz [online]. [cit. 2017-12-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ HAVRÁNEK, Bohuslav. K šedesátinám Miloše Dokulila. In: Slovo a slovesnost, ročník 33 (1972), číslo 2, 81-84 S.

Literatura

  • ČMEJRKOVÁ, Světla; SVOBODOVÁ, Zdeňka. In memoriam Miloše Dokulila. 1. vyd. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2002. 64 s. ISBN 80-86496-06-6. 

Externí odkazy