Josef Filipec (21. února 1915 Hoštice u Kroměříže – 7. dubna 2001) byl český jazykovědec, lexikograf, pracovník Ústavu pro jazyk český a (spolu s Františkem Danešem) jeden ze dvou hlavních redaktorů Slovníku spisovné češtiny (1978) a autor jeho koncepce[1]. Jeho patrně nejvýznamnějším dílem jsou oddíly České lexikologie (1985),[2] lexikologického doplňku trojdílné akademické Mluvnice češtiny (1986–1987),[3] jejichž je autorem (spoluautorem této knihy je František Čermák). Články, které psal Filipec do časopisu Naše řeč, jsou přístupné online; poněkud překvapivě je také autorem rozboru básní, byť jazykového (dvojdílný článek K jazyku a stylu Otokara Březiny z roku 1969).[4] Podle Otakara Mališe byl člověkem náboženským, a to, že přes to mohl i po prověrce z roku 1958 zůstat v ÚJČ, bylo dáno jen díky povaze místního pracoviště.[5]
Život
Vystudoval gymnázium v Kroměříži[6] a poté brněnskou Filozofickou fakultu, obory slavistika a germanistika.[7]
Publikace
- Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie, 1961
- Češsko-russkij slovar’, 1973, spoluautor
- Češsko-russkij slovar’ – Česko-ruský slovník, 1976, spoluautor
- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 1978 a další vydání, člen hlavní redakce
- Česká lexikologie, 1985, spolu s Františkem Čermákem
- Studia Lexicologica, 1996, ISBN 3-87690-645-8
Reference
Externí odkazy
Související články
