Milena Šeborová

Milena Šeborová
Milena Šeborová
Milena Šeborová
Rodné jménoŠeborová
Jiná jménaMilena Knollová
Narození18. října 1916
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. prosince 2000 (ve věku 84 let)
Denver, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
BydlištěKorunní 1304/92 (Kronenstrasse) Praha 10[1]
Povoláníúřednice, kryptografka
Politická stranaČeská strana národně sociální
Partner(ka)snoubenec: poručík André Regenermel
Příbuzníbratr: JUDr. Miloš Šebora[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Její snoubenec (radiotelegrafista v domácím protiněmeckém odboji) André Regenermel

Milena Šeborová (18. října 1916 Praha – 14. prosince 2000 Denver, USA) byla česká kryptografka, za protektorátu zapojena do ilegální činnosti v nekomunistickém odboji. Od poloviny roku 1941 až do konce druhé světové války byla vězněna, ale válku přežila. V roce 1948 se stala jednou z obětí politického procesu s tzv. Krajinovou kanceláří a byla odsouzena k pěti letům věznění. Po propuštění z výkonu trestu se jí po čase podařilo emigrovat z komunistického Československa do Spojených států amerických.

Životopis

Do konce druhé světové války

Studovala v Praze na Karlově univerzitě orientalistiku. Když Němci uzavřeli vysoké školy, byla zaměstnána jako úřednice. Její snoubenec, radiotelegrafista Obrany národa André Regenermel ji začátkem roku 1940 zapojil do ilegální odbojové činnosti jako šifrantku v týmu docenta Vladimíra Krajiny.[p 1] Bratr Mileny Šeborové, JUDr. Miloš Šebora, pracoval jako úředník české policie. Od něho také Vladimír Krajina získával zpravodajsky cenné informace.[1] Milena Šeborová bydlela za protektorátu na adrese: Korunní 1304/92 (Kronenstrasse) v Praze 10. Z jejího bytu v letech 1940 a 1941 vysílal šifrované zprávy André Regenermel.[2] Dne 12. května 1941 byla zatčena příslušníkem gestapa Willi Abendschönem a až do konce druhé světové války vězněna v KT Ravensbrück.[1]

Po druhé světové válce

Po skončení války nastoupila 1. října 1947[3] na Ústředním sekretariátě Československé strany národně socialistické (ČSNS) do funkce úřednice v oddělení Vladimíra Krajiny. V únorových dnech roku 1948 byla zatčena.[1] V září 1948 následně proběhl vykonstruovaný politický proces s tzv. Krajinovou kanceláří ve kterém bylo souzeno 51 osob, převážně funkcionářů České strany národně sociální.[4][p 2] Mezi souzenými byla i Milena Šeborová. Ta byla spolu s ostatními obžalována z toho, že pod vedení Vladimíra Krajiny vytvořili „vyzvědačskou kancelář“. Nejprve se zabývala zapisováním pamětí o činnosti skupiny ÚVOD a postupně měla být údajně zapojena do celé vyzvědačské činnosti, spolupracovat a být nápomocna Miliči Solskému i Karlu Heerovi. V její obžalobě dále stojí také obvinění z účasti při pálení tajných kartoték spolu s Miličem Solským, Karlem Heerem, Alešem Kočím a dalšími obžalovanými.[3][p 3] Vykonstruovaný proces byl ale tehdy ještě připraven špatně a skončil propuštěním řady obžalovaných.[5] To se ale netýkalo Mileny Šeborové. Ta byla odsouzena a její věznění trvalo pět let. Státní bezpečnost ji nakonec vystěhovala z Prahy.[1]

V emigraci v USA

Po čase se jí podařilo emigrovat spolu se svým manželem do Spojených států amerických.[1] V USA napsala vzpomínkovou knihu "A Czech Trilogy".[6][1] Zemřela v americkém Denveru 14. prosince 2000.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V období od února 1940 do února 1941 se šifrovalo většinou v ilegálním bytě Vladimíra Krajiny na adrese Černá (Schwarze Gasse) 172/1 v Praze 1. Během roku 1940 odsud také vysílala ilegální radiostanice Sparta I.[2]
  2. ↑ V té době byl již Vladimír Krajina v emigraci a mimo dosah československé Státní bezpečnosti, která se jej průběžně ještě před rokem 1948 snažila za jeho protikomunistické postoje kriminalizovat a zdiskreditovat.[5][4]
  3. ↑ V přízemí ústředního sekretariátu se vyskytovaly pro tyto „zločinné“ účely dvě kanceláře, dále ještě měl Vladimír Krajina k dispozici fotoateliér sloužící k vytváření fotokopií různých spisů a zpráv.[3]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941) (Rejstřík osob: Andre Regenermel, Milena Šeborová). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 238, 239, 240. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je první z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  2. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Milena Šeborová, Vladimír Krajina), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 117, 707. 
  3. ↑ a b c TRÁVNÍČKOVÁ, Kristýna, Bc.. Životní cesta Václava Knotka v době dvou totalit. Brno, 2016 [cit. 2016-06-17]. 78 s. diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA, Pedagogická faktulta, Katedra historie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kaleta, Ph.D.. s. 36. Dostupné online.
  4. ↑ a b VACEK, Eduard. Jak se komunisté po únoru 1948 vypořádali s ČSNS [online]. 2008-09-01 [cit. 2016-06-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b KAPLAN, Karel; PALEČEK, Pavel. Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno: Barrister & Principal, 2008. ISBN 978-80-7364-049-1. S. 55, 56. 
  6. ↑ ŠEBOROVÁ, Milena. A Czech Trilogy: Endurance: Ravensbruck. Rome: Christian Academy, 1990. [online]. Knihovna Akademie Věd České republiky, 1990 [cit. 2016-06-17]. Souborný katalog AV ČR, báze KNA01, záznam číslo 000352455. Dostupné online. 

Literatura

  • Šeborová, Milena. Česká trilogie: Vezeňkyní Hitlera i Gottwalda. Praha: Academia 2019. ISBN 978-80-200-2968-3
  • SEBOROVA, Milena. A Czech Trilogy (Endurance: Ravensbruck / Leap Day 1948: Victory and Tragedy / Road to Liberty) [online]. 1., Paperback (189 stran) vyd. Rome: Christian Academy, 1990. ASIN: B0006EV5I6. Dostupné online. (anglicky) 

Související články