Hned po roce od příchodu do farnosti organizoval Vlček významnou církevní slavnost. Při příležitosti osmistého výročí první písemné zmínky o Bořislavi navštívil 23. listopadu 1969 farnost litoměřický biskupŠtěpán Trochta. V kostelech v Bořislavi a v Hradišti sloužil mše a při nich uděloval biřmování.[3] Z akce existuje částečná fotodokumentace.[4]
V 70. letech se Vlčkovi podařilo prosadit opravu všech tří největších kostelů ve farnosti: 1970–1971 bořislavského, kdy byl vymalován a dostal novou střechu a fasádu.[5] Roku 1972 byla vyměněna střecha a rekonstruována fasáda i v Hradišti a konečně roku 1974 prošel rekonstrukcí také kostel ve Rtyni. Kromě toho proběhla v letech 1969–1972 generální oprava barokní fary v Bořislavi z roku 1733. Na všech těchto akcích se brigádně podíleli místní věřící. Vlček také vyučoval na šesti školách náboženství; bořislavská fara se stala duchovním centrem farnosti. Vlček také, za pomoci svých rodinných příslušníků, příkladně vedl farní hospodářství.[6]
Ve druhé polovině 80. let byl farář často nemocný a musel své aktivity omezit. Předčasně zemřel v teplické nemocnici v prosinci 1988. Pohřbený byl v rodných Šlapanicích.[7] V roce 2020 si bořislavská farnost připomněla kulatá výročí úmrtí dvou svých duchovních správců: Franze Sitteho a Milana Vlčka. Ve Vlčkově případě ovšem s dvouletým zpožděním.[8]
Odkazy
Reference
↑VLČKOVÁ, Josefa. K výšinám. Vzpomínky z rodinného života. Šlapanice: Nákladem vlastním, 2005. 287 s. ISBN80-239-6782-7. S. 266. [Dále jen Vlčková 2005].