Michał Kleofas Ogiński

Michał Kleofas Ogiński
Narození25. září 1765
Guzów
Úmrtí15. října 1833 (ve věku 68 let)
Florencie
Místo pohřbeníSanta Croce
BydlištěNizozemsko (1790–1791)
Paříž (Desetiletí od 1790 – 1802)
Spojené království (1791–1793)
Litevské velkoknížectví (1793–1794)
Konstantinopol (od 1794)
Zalesse (od 1802)
Petrohrad (od 1810)
Vilnius (od 1817)
Itálie (od 1823)
Florencie (do 1833)
Povoláníhudební skladatel, diplomat, politik a ministr
OceněníŘád bílé orlice
Řád sv. Stanislava
ChoťIzabela Lasocká (od 1789)
Maria de Nériová (od 1802)
DětiAmelia Załuská
Ireneusz Kleofas Ogiński
Franciszek Ksawery Ogiński
Emma Ogińská
Tadeusz Antoni Ogiński
RodičeAndrzej Ignacy Ogiński[1][2] a Paula Szembeková[2]
RodOgińští
PříbuzníGabriel Ogiński (synovec)[3]
Emma Ostaszewská, Michał Karol Załuski, Karol Załuski, Ireneusz Załuski a Stanisław Maria Załuski (vnoučata)
Funkcemečník Litevského velkoknížectví (1789–1793)
pokladník Litevského velkoknížectví (1793–1795)
PodpisMichał Kleofas Ogiński – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michał Kleofas Ogiński (25. září 1765, Guzów – 15. říjen 1833, Florencie) byl polský hudební skladatel, diplomat a politik. Tvořil zejména klavírní skladby (polonézy, mazurky). Známý je i jeho spis Listy o muzyce.[4] Za osobnost svých dějin ho považují jak Poláci, tak Litevci i Bělorusové.[5]

Pocházel z velmi vlivné šlechtické rodiny. Byl velvyslancem Polsko-litevské unie v Británii a Nizozemsku. Byl též běloruským poslancem. Zúčastnil se Kościuszkova povstání, kvůli čemuž musel odejít ze země. Roku 1794 emigroval do Itálie, pokračoval však v diplomatické činnosti pro polskou exilovou komunitu. Roku 1802 se vrátil do Polska. Zemřel však v Itálii, kde má i hrob ve florentském kostele Santa Maria Novella.[6]

Jeho nejznámější skladbou je polonéza Pożegnanie Ojczyzny (Sbohem vlasti), známá též jako Polonaise in A minor či Les Adieux, kterou napsal v emigraci. Skladba je považována za předzvěst romantismu.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b Kniaziowie litewsko-ruscy od końca czternastego wieku. Varšava. 1895. Dostupné online.
  3. ↑ Огинский. In: Riemannův hudební slovník.
  4. ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=67272&title=Ogi%F1ski&s_lang=2
  5. ↑ http://www.belarus.by/en/about-belarus/famous-belarusians
  6. ↑ www.usc.edu [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05. 
  7. ↑ Don Michael Randel, The Harvard Bibliographical Dictionary of music, Cambridge University Press, 1996, s. 649.

Externí odkazy