Max Švabinský

prof. Max Švabinský
Max Švabinský asi v roce 1927
Max Švabinský asi v roce 1927
Rodné jménoMaxmilian Theodor Jan Švabinský
Narození17. září 1873
Kroměříž, Morava, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. února 1962 (ve věku 88 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Národnostčeská
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř a rytec
Manžel(ka)Ela Švabinská (1900–1923)
Anna Vejrychová (1931–1942)
Významná dílaSplynutí Duší, 1896
Chudý kraj, 1900
OceněníŘád čestné legie (1923)
Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1933)
národní umělec (1945)
Státní cena Klementa Gottwalda (1952)
Řád republiky (1958)
PodpisPodpis
Citát
"Obdivovat přírodu vždy a všude jest žití."
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský (17. září 1873, Kroměříž[1] – 10. února 1962, Praha), byl český malíř, kreslíř a grafik. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Příkladnou celoživotní prací, spojenou s neutuchající láskou k přírodě, vytvořil dílo, jež prověřil čas. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě.

Život

Mládí a umělecká kariéra

Narodil se 17. září 1873 v moravské Kroměříži v Jánské ulici domě číslo 15 jako nemanželský syn Marii Švabinské. Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se brzy odstěhovali jsou umístěny pamětní desky. Jeho otcem byl později prohlášen Jan Novotný z Klenovic.[2] Již jako desetiletý vystavoval ve výkladní skříni kroměřížské lékárny své první práce a jejich prodejem pomáhal rodině. V roce 1891 vystoupil z kroměřížské reálky, kde studoval v kvintě a byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, na které studoval do roku 1896. Byl žákem profesora Maxmiliána Pirnera, který ho doporučil za domácího učitele kreslení u rodiny Lobkoviců na zámku v Křimicích.[2] Grafické technice se naučil později u Julia Mařáka a rytce Eduarda Karla. V Praze se Švabinský brzy prosadil jako talentovaný kreslíř (perokresba Mládí, 1896) a malíř portrétů (Teta Máry). Ve stejném období tvořil i symbolismem inspirovaná díla jako Splynutí duší (1896) nebo triptych Touha – Pocit blaženosti – Rozkoš (1896). Ve vestibulu Zemské banky na Příkopech namaloval dvě velké kompozice s motivem české země a blahobytu.[2] Na závěr studií krátce pobyl v Drážďanech a Paříži.

Rodný dům Maxe Švabinského

Po návratu do Prahy se začal více věnovat olejomalbě. Vznikly obrazy zachycující krajinu a přírodu v okolí vesničky Kozlov u České Třebové v proměně různých ročních období. Patří sem například Chudý kraj a U stavu (1900–1901), který se však nedochoval. Byl zničen při požáru po zemětřesení v San Francisku a zůstal jen ve formě litografie a skici.[2] Častým námětem jeho tvorby byly ženské postavy (Žlutý slunečník) a exotické prvky (rajky, motýli). Různými technikami vytvořil řadu portrétů významných osobností a také skupinové rodinné portréty (Atelier, 1915). Jeho dílem je i nástěnná malba v Obecním domě z roku 1911 s názvem České jaro, která představuje dvě skupiny českých buditelů. Významné místo v tvorbě Švabinského zaujímala grafika. V letech 1910–1927 byl profesorem grafiky na Akademii a od roku 1927 až do svého odchodu do výslužby v roce 1939 profesorem figurální malby.[3] V nově vzniklém Československu patřil mezi nejrespektovanější výtvarné umělce. Vytvořil portrét prezidenta Masaryka a společně s Alfonsem Muchou návrh prvních bankovek a poštovních známek. V roce 1936 dostal vládní zakázku na výzdobu auly mrtvých bojovníků v památníku na Vítkově. Další velkou prací byly návrhy vitrážových oken v katedrále sv. Víta.[2]

Osobní život

Pamětní deska na domě v Praze-Bubenči, kde žil více než 30 let
Max Švabinský (1932, repro Světozor)

V roce 1900 se oženil s Elou Vejrychovou, s jejíž rodinou se znal již od roku 1895. Elu opustil v roce 1919. Jeho žena žila dál se Švabinského matkou, tiskla jeho lepty, stýkala se s jeho přáteli.[2] Manželství bylo rozvedeno v roce 1923 a odděleno (rozloučeno) v roce 1931.[4] Příčinou rozpadu byl vztah Švabinského s Annou Vejrychovou, manželkou švagra Rudolfa Vejrycha.[5] Obě ženy byly častými modely Švabinského děl. Ela Vejrychová např. na olejomalbách Kulatý portrét a Chudý kraj, Anna Vejrychová na řadě grafik, např. Rajská sonáta.

V roce 1931 se s Annou Vejrychovou oženil a žil s ní až do její smrti v roce 1942. V roce 1945 adoptoval dceru Anny Vejrychové a Rudolfa Vejrycha Zuzanu Švabinskou (1912–2004). Ta po smrti Maxe Švabinského pečovala o jeho dílo a napsala knihu vzpomínek Světla paměti (Academia, 2012).[5]

Během své osobní životní krize ve dvacátých letech vytvořil technikou dřevorytu velký cyklus Rajská sonáta i další menší práce. V roce 1928 pak poprvé vystavil velký obraz Žně (4×5 m), na kterém pracoval 13 let. [2]

Život po druhé světové válce

Po smrti druhé manželky žil Max Švabinský až do konce svého života v pražské Bubenči a v letních měsících na pražském Chodově.[6] I ve vyšším věku pokračoval v práci. Po roce 1948 byl tehdejším komunistickým režimem vnímán jako oficiální umělec. V letech 1949 a 1957 se podílel na realizaci dalších vitráží v katedrále sv. Víta a výzdobě postranních pásů proti hlavnímu vchodu s postavami českých panovníků. Vytvořil návrh lunet pro Národní divadlo. Vznikly tužkové portréty známých osobností (Fučík, Matějček, Nezval, Průcha). litografické cykly (Motýli, Géniové, Čeští básníci, básně Vrchlického) a stovky grafických listů.

Zemřel 10. února 1962 v Praze. Je pochován na pražském vyšehradském hřbitově.[7][8]

Dílo

Mezi techniky, kterým se v průběhu života věnoval, patřily: olejomalba, perokresba, litografie, mozaika, akvarel, mezzotinta, lept, pastel, dřevoryt, návrhy na vitráž, kresba suchou jehlou, rudkou, černou křídou, tužkou, uhlem.

Umělcův žánrový rejstřík: portréty, krajinomalba, ilustrace, erotické náměty, plakáty, exlibris, návrhy gobelínů, vitráží, poštovních známek a bankovek.

Nejznámější olejomalby

Malba Maxe Švabinského na štítu tzv. Chaloupky M. Švabinského v Kozlově
  • Splynutí Duší, 1896, olej, plátno, 65,5×45,5 cm
  • Kulatý portrét, 1897, olej, plátno, ø 105,5 cm
  • Růžový portrét, 1898, olej, plátno, 152×135 cm
  • Chudý kraj, 1900, olej, plátno, 179×246 cm
  • Žně, 1928, olej, plátno

Další techniky

  • U stavu, 1900–1901, pero, tuš, 30×30 cm
  • Kamélie, 1903, pero, štětec, tuš, akvarel, 122×60,7 cm
  • Dvě matky, 1903, pero, štětec, tuš, akvarel, 140×112 cm
  • Žnečka, 1910, sgrafito na štítě Pecháčkova statku v Kozlově u České Třebové
  • Malá rodinná podobizna, 1912, pero, štětec, tuš, akvarel, 83×110 cm

Nejznámější grafická díla

Monumentální díla

Kníže Spytihněv II. na vitráži podle návrhu Maxe Švabinského

Bankovky a poštovní známky

Max Švabinský je autorem tří bankovek:[11]

  • 100 Kč, 1931
  • 1000 Kč, 1934
  • 50 Kč, 1940
  • Podle jeho návrhů byla vytvořena řada poštovních známek, zejména portrétů osobností jako T.G. Masaryk, Božena Němcová, alegorie k významným výročím, motýli a další[12]
  • Další známky byly vytištěny podle děl Maxe Švabinského[13]

Ocenění

Pamětní deska na rodném domě v Kroměříži

Byl mimo jiné zakládajícím členem SČUG Hollar, členem SVU Mánes, kuratoria Moderní galerie Království českého, vídeňského spolku umělců Hagenbund a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži. Dále byl čestným doktorem Masarykovy university v Brně, rytířem Řádu čestné legie, profesorem C. k. Akademie umění v Praze, osmkrát jejím rektorem, doživotním čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, akademikem-korespondentem Real Academia de Bellas Artes v Madridu a laureátem ceny italské vlády za kolekci leptů.

Dne 14. září 1923 byl k poctě padesátých narozenin jmenován čestným občanem města Kroměříž.

Kromě dalších ocenění byl roce 1945 jmenován národním umělcem a v roce 1958 se stal nositelem Řádu republiky.

Památníky a pamětní desky

V Kroměříži je od roku 1976 v rámci Muzea Kroměřížska otevřen Památník Maxe Švabinského se stálou expozicí jeho díla.[14] Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali, jsou umístěny pamětní desky. Pamětní deska je umístěna i na domě v Praze 6, Bubenči, kde žil s rodinou více než 30 let před svou smrtí. V roce 2006 byla otevřena expozice Maxe Švabinského v chaloupce na Kozlově, kde malíř trávil se svou první manželkou letní pobyty počátkem 20. století.[15]

Ulice pojmenované po Maxi Švabinském

Po Švabinském jsou pojmenovány ulice v Sokolově, Kroměříži, Kladně, Praze, Ostravě, Olomouci, Bratislavě, Nitře a v řadě dalších měst.

Galerie

  • Max Švabinský: František Palacký (1912)
    Max Švabinský: František Palacký (1912)
  • Max Švabinský: Sidonie Nádherná z Borutína (1908)
    Max Švabinský: Sidonie Nádherná z Borutína (1908)
  • Max Švabinský: Vojta Náprstek (1898)
    Max Švabinský: Vojta Náprstek (1898)
  • Bankovka z roku 1931 dle grafického návrhu Maxe Švabinského
    Bankovka z roku 1931 dle grafického návrhu Maxe Švabinského
  • Max Švabinský: Komenský se loučí s vlastí (luneta na zdi bývalého františkánského kláštera v Kroměříži)
    Max Švabinský: Komenský se loučí s vlastí (luneta na zdi bývalého františkánského kláštera v Kroměříži)

Odkazy

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e f g JURMAN, Oldřich. Přemožitelé času sv. 15. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Max Švabinský, s. 121–126. 
  3. ↑ Encyklopedie českého výtvarného umění. Příprava vydání dr. Emanuel Poche. Praha: Academia, 1975. S. 519. 
  4. ↑ Matrika oddaných, Litomyšl 1885-1904, snímek 287 (1. sňatek M. Švabinského a poznámky o rozvodu) [online]. SOA Zámrsk [cit. 2020-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-11. 
  5. ↑ a b i-Dnes.cz: Idyla o malíři Švabinském
  6. ↑ Radio Praha: Pražské stopy Maxe Švabinského
  7. ↑ hrob malíře Maxe Švabinského na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06. 
  8. ↑ Hrob Maxe Švabinského, Vyšehradský hřbitov
  9. ↑ a b c Katedrála sv. Víta v Praze. Příprava vydání Merhautová Anežka. Praha: Academia, 1994 (dotisk 2003). 286 s. ISBN 80-200-0189-1. S. 248–250. 
  10. ↑ Katedrála sv. Víta v Praze, s. 252
  11. ↑ Výtvarníci papírových platidel Bankovky Maxe Švabinského
  12. ↑ Známky Maxe Švabinského
  13. ↑ Kulatý portrét (35 Kč, 2013)
  14. ↑ Památník Maxe Švabinského | Muzeum Kroměřížska. www.muzeum-km.cz [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ URBÁNEK, Ladislav. Městské muzeum Česká Třebová - Chaloupka Maxe Švabinského [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Předseda SVU Mánes
Předchůdce:
Stanislav Sucharda 		1905
Max Švabinský 		Nástupce:
Stanislav Sucharda

Read other articles:

Skeksis

Characters in The Dark Crystal You can help expand this article with text translated from the corresponding article in Italian. (January 2019) Click [show] for important translation instructions. View a machine-translated version of the Italian article. Machine translation, like DeepL or Google Translate, is a useful starting point for translations, but translators must revise errors as necessary and confirm that the translation is accurate, rather than simply copy-pasting machine-transl...

 

Vinton, Virginia

Town in Virginia, United StatesVinton, VirginiaTownDowntown VintonLocation in VirginiaCoordinates: 37°16′41″N 79°53′43″W / 37.27806°N 79.89528°W / 37.27806; -79.89528CountryUnited StatesStateVirginiaCountyRoanokeFounded1884Government • MayorBradley E. GroseArea[1] • Total3.15 sq mi (8.2 km2) • Land3.11 sq mi (8.1 km2) • Water0.04 sq mi (0.1 km2)Elevation925...

 

Zirah Dendra

Zirah dan ketopong taring babi dari Dendra. Zirah Dendra adalah sebuah panoplia atau zirah lengkap dari Peradaban Mikenai yang terbuat dari lempengan perunggu yang ditemukan di desa Dendra di Argolis, Yunani.[1] Penjelasan Beberapa dasar zirah (lapisan baja tubuh, pelindung bahu, plastron, dan lempengan pelindung bawah) dari zaman Mikenai Akhir telah ditemukan di Thiva, beberapa pita perunggu juga ditemukan di Mikenai dan Faistos. Sisik perunggu ditemukan di Mikenai dan Troya; zirah s...

趙家驤

追晉陸軍二級上將趙家驤將軍个人资料出生1910年 大清河南省衛輝府汲縣逝世1958年8月23日(1958歲—08—23)（47—48歲） † 中華民國福建省金門縣国籍 中華民國政党 中國國民黨获奖 青天白日勳章（追贈）军事背景效忠 中華民國服役 國民革命軍 中華民國陸軍服役时间1924年－1958年军衔 二級上將 （追晉）部队四十七師指挥東北剿匪總司令部參謀長陸軍�...

 

The Country Network

American digital multicast network A major contributor to this article appears to have a close connection with its subject. It may require cleanup to comply with Wikipedia's content policies, particularly neutral point of view. Please discuss further on the talk page. (October 2012) (Learn how and when to remove this message) Television channel The Country NetworkTypeBroadcast television networkCountryUnited StatesBroadcast areaNationwideHeadquartersHaltom City, TexasOwnershipOwnerTCN Country...

 

История христианства в Центральной Азии

ХристианствоБиблия Ветхий Завет Новый Завет Евангелие Десять заповедей Нагорная проповедь Апокрифы Бог, Троица Бог Отец Иисус Христос Святой Дух История христианства Апостолы Хронология христианства Раннее христианство Гностическое христианство Вселенские соборы Н...

György Apponyi

Hungarian politician (1808–1899) The native form of this personal name is nagyapponyi gróf Apponyi György. This article uses Western name order when mentioning individuals. This article includes a list of references, related reading, or external links, but its sources remain unclear because it lacks inline citations. Please help improve this article by introducing more precise citations. (August 2013) (Learn how and when to remove this message) György ApponyiSpeaker of the House of M...

 

Végèce

VégèceFonctionFonctionnaire (en)BiographieDécès Vers 450Nom dans la langue maternelle Publius Flavius Vegetius RenatusÉpoque Bas-Empire romainActivités Écrivain, historien, médecin, poète, militaire, haut fonctionnaireGens FlaviiŒuvres principales Epitoma rei militarismodifier - modifier le code - modifier Wikidata Végèce (Publius Flavius Vegetius Renatus) est un écrivain romain de la fin du IVe et de la première moitié du Ve siècle de l’ère chrétienne, auteur de troi...

 

Maternal mortality in the United States

Overview of maternal mortality in the United States Maternal deaths per 100,000 births. CDC: Maternal deaths include deaths of women while pregnant or within 42 days of termination of pregnancy, irrespective of the duration and the site of the pregnancy, from any cause related to or aggravated by the pregnancy or its management, but not from accidental or incidental causes.[1][2] Maternal mortality refers to the death of a woman during her pregnancy or up to a year after her p...

對習近平的負面稱呼

习近平 习近平自2012年出任中共中央总书记成为最高领导人期间，因其废除国家主席任期限制、开启总书记第三任期、集权统治、公共政策与理念、知识水平和自述经历等争议，被中国大陸及其他地区的民众以其争议事件、个人特征及姓名谐音创作负面称呼，用以恶搞、讽刺或批评习近平。对习近平的相关负面称呼在互联网上已经形成了一种活跃、独特的辱包亚文化。 权力�...

 

Copacabana (Antioquia)

Copacabana Municipio Panorámica de Copacabana. BanderaEscudo CopacabanaLocalización de Copacabana en Colombia CopacabanaLocalización de Copacabana en Antioquia Coordenadas 6°20′55″N 75°30′37″O / 6.3486111111111, -75.510277777778Entidad Municipio • País Colombia • Departamento Antioquia • Subregión Valle de AburráAlcalde Jonathan Pineda Agudelo (E)(2024-2027)Eventos históricos   • Fundación 8 de septiembre de 1541[1]​(482...

 

Anime Central

Annual anime convention in Illinois, US This article is about the anime convention. For the British TV Channel, see AnimeCentral. Anime CentralStatusActiveVenueHyatt Regency O'HareDonald E. Stephens Convention CenterLocation(s)Rosemont, IllinoisCoordinates41°58′45″N 87°51′35″W / 41.97917°N 87.85972°W / 41.97917; -87.85972CountryUnited StatesInaugurated1998Attendance32,653 in 2018[1]Organized byMidwest Animation Promotion Society (MAPS)[2] ...

Roseola

Human disease caused by human herpesviruses Not to be confused with either rubeola or rubella, which are also viral diseases with comparable features, or rosacea, a skin condition. Medical conditionRoseolaOther namesExanthema subitum,[1] roseola infantum,[1] sixth disease,[1] baby measles, rose rash of infants, three-day feverRoseola on a 21-month-old girl, displaying characteristic rashSpecialtyInfectious diseaseSymptomsFever followed by rash[1]ComplicationsFe...

 

Too Big to Know

2012 book by David Weinberger Too Big to Know AuthorDavid WeinbergerLanguageEnglishSubjectInformation theory, InternetGenreNon-fictionPublisherBasic BooksPublication date2012Publication placeUnited StatesPages256 pp.ISBN978-0465021420 Too Big to Know: Rethinking Knowledge Now That the Facts Aren't the Facts, Experts Are Everywhere, and the Smartest Person in the Room Is the Room is a non-fiction book by the American technology writer David Weinberger published in 2012 by Basic Books. Overview...

 

Sportverein 1916 Sandhausen 2010-2011

Voce principale: Sportverein 1916 Sandhausen. Sportverein 1916 SandhausenStagione 2010-2011Sport calcio Squadra Sandhausen Allenatore Frank Leicht (1ª-7ª) Pavel Dočev (8ª-24ª) Gerd Dais (25ª-38ª) All. in seconda Thorsten Damm 3. Liga12º posto Coppa di GermaniaPrimo turno Maggiori presenzeCampionato: Danneberg, Löning (34)Totale: Danneberg, Löning (35) Miglior marcatoreCampionato: Löning (13)Totale: Löning (13) StadioHardtwaldstadion Maggior numero di spettatori8 346 vs....

La strana coppia (opera teatrale)

Questa voce sull'argomento drammi è solo un abbozzo. Contribuisci a migliorarla secondo le convenzioni di Wikipedia. La strana coppiaCommedia in tre atti Walter Matthau e Art Carney AutoreNeil Simon Titolo originaleThe Odd Couple Lingua originaleInglese AmbientazioneInterno casa a New York Prima assoluta3 ottobre 1965Plymouth Theatre di Broadway Prima rappresentazione italiana15 novembre 1966Teatro Politeama, Napoli Personaggi Oscar Madison Felix Ungar Murray Vinnie Speed Roy Cecily e ...

 

Parallel postulate

Geometric axiom If the sum of the interior angles α and β is less than 180°, the two straight lines, produced indefinitely, meet on that side. In geometry, the parallel postulate, also called Euclid's fifth postulate because it is the fifth postulate in Euclid's Elements, is a distinctive axiom in Euclidean geometry. It states that, in two-dimensional geometry: If a line segment intersects two straight lines forming two interior angles on the same side that are less than two right angles, ...

 

كعكة مقلوبة

كعكة مقلوبةمعلومات عامةالنوع كعك المكونات الرئيسية عجين سائل تعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات الكعكة المقلوبة هي كعكة تُخبز «رأساً على عقب» في مقلاة فتكون الطبقة العليا في قاع المقلاة. عند إخراجها من الفرن يُقلب المستحضر المقلوب رأسًا على عقب ويُفرَّغ على طبق تقديم ...

Template talk:North America Class I

This template does not require a rating on Wikipedia's content assessment scale.It is of interest to the following WikiProjects:United States United States portalThis template is within the scope of WikiProject United States, a collaborative effort to improve the coverage of topics relating to the United States of America on Wikipedia. If you would like to participate, please visit the project page, where you can join the ongoing discussions. Template Usage Articles Requested! Become a Member...

 

Wilfred White (equestrian)

British equestrian (1904–1995) Wilfred WhiteW. H. White and Nizefella at the 1952 Summer OlympicsPersonal informationNationalityEnglishBorn(1904-03-30)30 March 1904Nantwich[1]Died21 November 1995(1995-11-21) (aged 91)SportSportEquestrian Medal record Equestrian Representing  United Kingdom Olympic Games 1952 Helsinki Show jumping, Team 1956 Stockholm Show jumping, Team Wilfred White OBE (30 March 1904 – 21 November 1995) was an English equestrian from the United King...