Matúš Černák
Velvyslanec Slovenského štátu v Berlíně
Ve funkci: 1939 – 1944
ministr bez portfeje Československa
Ve funkci: 24. září 1938 – 4. října 1938
Prezident	Edvard Beneš
Předseda vlády	Jan Syrový
ministr školství autonom. vlády Slovenska
Ve funkci: 7. října 1938 – 20. ledna 1939
Předseda vlády	Jozef Tiso
Nástupce	Jozef Sivák
poslanec Sněmu Slovenskej krajiny
Ve funkci: 1938 – 1939
Stranická příslušnost
Členství	HSĽS
Narození	23. srpna 1903 Turčianske Teplice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. července 1955 (ve věku 51 let) Mnichov Německo Německo
Profese	politik
Commons	Matúš Černák
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matúš Černák (23. srpna 1903 Turčianske Teplice – 5. července 1955 Mnichov) byl československý a slovenský politik a diplomat.

Narodil se v Nové Viesce, která byla později připojena k Turčianským Teplicím jako syn mlynáře. Po ukončení základní školy v Turčianských Teplicích navštěvoval v letech 1913–1917 piaristické gymnázium v Prievidzi, poté studoval v Kežmaroku. Nakonec však roku 1922 odmaturoval na gymnáziu v Banské Bystrici. Roku 1928 ukončil studia v Praze a stal se profesorem filozofie, dějepisu a zeměpisu. Po dokončení této školy vyučoval až do roku 1938 v Bratislavě, kde byl také v komunálních volbách v roce 1938 zvolen za HSLS do místního zastupitelstva.^[1]

Po pádu vlády Milana Hodži byl 24. září 1938 jmenován ministrem bez portfeje, přičemž o svém jmenování se dozvěděl z rozhlasu v holešovských kasárnách, kam po mobilizaci narukoval jako podporučík.^[2] V prosinci 1938 byl zvolen do slovenského sněmu.^[3] Od roku 1938 do roku 1939 byl také ministrem školství autonomního Slovenska v první a druhé vládě Jozefa Tisa. A od roku 1939 do 1944 byl velvyslancem Slovenského státu v Berlíně. Po skončení druhé světové války byl obviněn z těchto činů:

• 13. března 1939 rozbíjel Československo v Rakousku
• účastnil se na konečném řešení židovské otázky a zbohatl na úkor lidu
• vychvaloval Hitlera

Nakonec však soud vynesl rozsudek s trestem tří let odnětí svobody. Černák byl však vězněn jen krátce. Po únoru 1948 emigroval do Německa a až do své smrti v roce 1955 pak žil v Mnichově. Silně se zde angažoval jako člen Slovenské národné rady v zahraničí. Patřil mezi čelné představitele slovenského separatismu, a jeho aktivity proto byly nepříjemné čs. režimu.^[4]

V úterý 5. července 1955 dostal zprávu z pošty o vyzvednutí doporučené zásilky. Při vyzvednutí v 14:57 zásilka na poště za jeho přítomnosti explodovala. Zemřel on a další dva náhodní zákazníci, dalších deset lidí bylo zraněno lehce. Výbuch rozbil okna, poničil halu a strop pošty. Balíček byl odeslán z Frankfurtu nad Mohanem.^[4]

Pohřeb se konal 12. července v Mnichově za účasti vysokých německých představitelů. Roku 1991 byla urna s Černákovými ostatky poslána do Bratislavy, kde byla pohřbena znovu.^[5]

V období po vraždě se pachatele nepodařilo vypátrat. Nové okolnosti vešly ve známost v roce 1972, kdy bývalý agent StB Ladislav Bittman ve své knize Deception game zveřejnil fakta, související s vraždou. Bittman měl na starosti agenta s krycím jménem Bertelot a právě on mohl balíček Černákovi odeslat, aniž tušil, co je jeho obsahem. Když se v novinách dočetl o Černákově smrti, zpanikařil a odjel do Prahy.^[6] Bertelotovi byla následně udělena odměna a pochvala "za úspěšné a iniciativní provedení akce proti zahraničním nepřátelům československého demokratického zřízení".^[4] Tento agent se jmenoval Kurt Baumgartner a byl to homosexuál.^[6] Od roku 1958 až do své smrti v 80. letech žil v konspiračním bytě v Žitné ulici v Praze. Jeho svazek byl v prosinci 1989 skartován.^[4]

Kdo stál za Černákovou vraždou se dodnes s jistotou neví. Mohla to být československá výzvědná služba.^[6] Podle historika Prokopa Tomka je atentát na Černáka "extrémní formou využívání teroristických metod Státní bezpečností".^[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matúš Černák na Wikimedia Commons