Mary, dříve nazývané Merv, Meru a Alexandria Margiána, je město v oáze v poušti Karakum v Turkmenistánu, ležící na řece Murgháb. Je hlavním městem Maryjského kraje (vilájetu). V roce 2010 mělo Mary 126 000 obyvatel,[1] což je o 34 000 více, než při cenzu v roce 1989.[2] V blízkosti města se nacházejí ruiny starověkého města Merv.
Etymologie
Atanyyazow uvádí, že se jméno „Muru“ objevuje v zoroastrijských textech vedle toponym Sogd (Sogdiana) a Bakhti (Baktrie) a že jméno „Margiána“ se objevuje vytesané do skal v íránskémBehistúnu, přičemž je staré 2 500 let. Atanyyazow dodává, že „se jméno používalo v podobě Merv-ash-Shahizhan“, s pozdějšími podobami zahrnujícími Muru, Mouru, Margiána, Marg, Margush, Maru, Maru-shahu-jahan, Maru-Shahu-ezan, Merv a Mary, a že někteří badatelé vykládají slovo marg jako „zelená louka (green field)“ nebo „pastvina (grassland)“, přičemž poznamenávají, že v perštině může marg znamenat zdroj hospodářských zvířat.[3]
Historie
Starověké město Merv bylo oázovým městem na Hedvábné stezce. Ve 13. století bylo zničeno a jeho obyvatelé vyhlazeni Mongoly. Díky své poloze na Hedvábné stezce časem ožilo, aby bylo v 19. století opět z velké části zničeno kočovnými nájezdníky z kmene Teke. Edmund O'Donovan v roce 1882 popsal Merv jako
pouze „zeměpisné vyjádření.“ Znamená to určité obdělávané území, kde se půl milionů Bateke-Turkmanů živí pastevectvím, rabováním a zlodějstvím v kombinaci s karavanní dopravou mezi Bucharou a Mašhadem. Neexistuje žádný ústřední bod, který by se nyní dal nazvat Merv, pokud pominu místo, které se rozrostlo od mého příchodu. Mluvím o pevnosti Koushid Khan Kala (Kúšíd Chán Kala) na řece Murgháb...[4]
Mary (do roku 1937 Merv), město, centrum Maryjského kraje (vilájetu) Turkmenské SSR. Leží na řece Murgháb a Karakumském kanálu. Křižovatka železničních tratí do Taškentu, Krasnovodsku (dnes Turkmenbaši) a Kušky (dnes Serhetabat). 67 tisíc obyvatel (1973; 8 500 v roce 1897, 37 tisíc v roce 1939, 48 tisíc v roce 1959). Velký závod na odmašťování vlny, bavlnářský závod, strojírenské závody, potravinářství:(mlýnský, pekařský, mlékárenský aj.), kožedělný průmysl, výroba koberců. V blízkosti Mary začala v roce 1973 fungovat Mary District State Electrical Power Plant. Lékařské a pedagogické vysoké školy. Muzeum historie revoluce. Činoherní divadlo.[6]
V roce 1968 byly 20 kilometrů západně od města v plynovém poli Šatlyk objeveny obrovské zásoby zemního plynu.[7]
Po rozpadu Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti Turkmenistánu se 18. května 1992 Mary stalo centrem Maryjského kraje (vilájetu).
V roce 2000 bylo vybudováno mnoho ulic a nových obytných čtvrtí. Byl postaven nový letištní terminál, nová budova Turkmenského státního energetického institutu, divadlo, nová knihovna, nové historické muzeum, Palác duchovnosti (turkmensky: Ruhiýet Köşgi), hotel Margush, lékařské diagnostické centrum, porodnicko-pediatrické lékařské centrum Ene Mähri, mešita Gurbanguly Hajji, stadion, jezdecký areál, krytý plavecký bazén a nová železniční stanice.[8]
Mary je čtvrtým největším městem Turkmenistánu a velkým průmyslovým centrem pro zemní plyn a bavlnu, což jsou dva hlavní vývozní příjmy země. Je obchodním centrem pro bavlnu, obilniny, kůži a vlnu.
↑INC, Encyclopaedia Britannica. Britannica Book of the Year 2009. [s.l.]: Encyclopaedia Britannica, Inc. 882 s. Dostupné online. ISBN978-1-59339-232-1. (anglicky) Google-Books-ID: IaecAAAAQBAJ.
↑O'DONOVAN, Edmund. The Country of the Turkomans. [s.l.]: London: Oguz Press and the Royal Geographical Society, 1977. ISBN0-905820-01-0. S. Kapitola 15, Merv and Its Surroundings, přednáška z roku 1882.
↑HOPKIRK, Peter; MURRAY, John. On Secret Service East of Constantinople. [s.l.]: [s.n.], 1994.
↑ Petroleum Geology and Resources of the Amu-Darya Basin ... - pdf.io. archive.is [online]. 2014-05-05 [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-05.
.jpg)
