Sloup byl postaven nákladem boleslavských měšťanů[4] v roce 1681[1] na paměť morové rány z roku 1680[5] – jako poděkování za odvrácení moru[6] a pro odvrácení budoucích morových ran.[5]
V roce 1710 se městská rada za přítomnosti děkana Šolce usnesla, aby byly každou sobotu pod sloupem zpívány litanie.[5] V roce 1819 byl sloup opraven.[3] V roce 1848 pod mariánským sloupem začínal a končil průvod oslavující příslib konstituceFerdinandem V.[5] V září 1850 se u oltáře u mariánského sloupu konaly modlitby za odvrácení epidemie cholery.[5]
Na čtyřech podstavcích stály do roku 1885[6] nebo 1886[5] čtyři sochy[3]českých patronů.[5] Byly sejmuty během rekonstrukce, kterou provedl sochař Hugo Mauerman, v rámci níž měly být nahrazeny novými, k čemuž nedošlo.[5]
V roce 1928[P 1] proběhla další oprava sloupu.[2] V roce 1992 byl sloup restaurován Otou Pospíchalem.[7] V roce 2009 proběhla renovace sloupu.
Popis
Na pískovcových stupních spočívá mohutný čtyřhranný stylobat, v horní části se čtyřmi menšími hranoly zakončenými římsovými hlavicemi, na kterých do roku 1886 spočívaly čtyři sochy světců.[5]
Na něm stojí druhý, užší čtyřhranný stylobat zakončený římsovou hlavicí, s nápisovými zrcadly:[4][P 2]
HONORI DIVAE SINE LABE GENITRICI VIRGINI ATQVE SANCTIS TVTELARIBVS SVIS QVOS ANNO PRAETERITO SAEVIENTE GRAVITER PESTE SINGVLARI PIETATE COLVERVNT GRATI CIVES PIIQVE INCOLAE REGIAE CIVITATIS IVNIORIS BOLESLAI PROPRIIS EXPENSIS FIERI FECERVNT MDCLXXXI
MARYI PANNĚ OBRANKYNI NASSI KE CTI NÁBOŽNÍ PŘEDKOWÉ POSTAWILI A VZNALI POTOMKOWÉ TÉŽ WIERNI PŘIWTĚLENI BOLESLAWSSTI ZA ZKVSSENAV OBRANV PŘIOZDOBILI 1819
Po stranách:
V DESÁTÉM VÝROČÍ SVOBODNÉ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PÉČÍ DĚKANSKÉHO ÚŘADU A MÍSTNÍ RADY KATOLÍKŮ ZE SEBRANÝCH MILODARŮ SOCHA TATO BYLA OPRAVENA A POSVĚCENA 1928 ZRESTAUROVÁNA 1992
a
K POCTĚ SVATÉ RODIČCE PANNĚ BEZ POSKVRNY A SVÝM SVATÝM OCHRÁNCŮM KTERÉ V ROCE MINVLÉM KDYŽ MOR HROZNĚ ZVŘIL OBZVLÁŠTNĚ ZBOŽNĚ VCTIVALI VDĚČNÍ OBČANÉ A ZBOŽNÍ OBYVATELÉ KRÁLOVSKÉHO MĚSTA MLADÉHO BOLESLAVA VLASTNÍM NÁKLADEM ZŘÍDILI 1681
Na stylobatu je zdvižen samotný sloup zakončený korintskou hlavicí.[2]
Na vrcholu sloupu spočívá pozlacená socha Panny Marie v polovičním životním měřítku se sepjatýma rukama na ose těla a s gloriolou kolem hlavy.[2]
↑V nápisech jsou některá písmena zvýrazněna (chronogram), Bareš ale v některých případech uvádí odlišné zvýraznění písmen, než je na současných fotografiích. Proto jsou nápisy níže uvedeny bez rozlišení zvýrazněných písmen.
↑ abcPOCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 403.
↑ abcdBAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. XXI. Politický okres Mladoboleslavský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. S. 290.
↑ abcdefghiBAREŠ, František. Paměti města Ml. Boleslavě. Díl II. Mladá Boleslav: Josef L. Švíkal, 1920. 302 s. S. 83, 87, 162, 167, 212.
↑ ab Mariánský sloup. www.encyklopediemb.cz [online]. Muzeum Mladoboleslavska [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.