Mariánská kasárna

Mariánská kasárna
Účel stavby

V současné době obchodní centrum

Základní informace
Slohklasicismus
ArchitektJosef Sandner
Výstavba1843–1844
StavitelJosef Sandner
Poloha
AdresaPražská tř. č.p. 1815, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
UlicePražská tř.
Souřadnice48°58′42,24″ s. š., 14°28′19,67″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky101371 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariánská kasárna (dříve Ferdinandova kasárna) v Českých Budějovicích jsou od 1. 2. 2005 nemovitou kulturní památkou.[1] Kasárna byla postavena v letech 1843–1844 na Mariánském náměstí, resp. na rohu Pražské a Husovy třídy, v pozdně klasicistním slohu podle plánů stavitele Josefa Sandnera. Jedná se o dvoupatrovou, dvoukřídlou budovu ve tvaru „L“.[1] Stavbu nechali postavit českobudějovičtí právováreční měšťané, aby se zbavily povinnosti ubytovávat a živit vojáky ve svých domech; kasárna pak pronajali státu.[2]

Sídlo 91. pěšího pluku

Mariánská kasárna počátkem 20. století

V letech 1883–1918 v kasárnách sídlil 91. pěší pluk. Byla zde posádková věznice; do roku 1901 se na dvoře popravovalo. Dne 11. 3. 1901 zde byl popraven pěšák 75. pěšího pluku, který v kasárnách v Třeboni zákeřně zavraždil (zastřelil) kvůli malichernému sporu poddůstojníka a byl kvůli tomu odsouzen k trestu smrti provazem.[3] V roce 1905 byl v kasárnách pro své antimilitaristické postoje vězněn básník Fráňa Šrámek.[4] V roce 1915 zde narukoval k 91. pluku spisovatel Jaroslav Hašek, který odsud s tímto plukem odjel na frontu; jeho pobyt v této budově připomíná památkově chráněná pamětní deska; v této budově se odehrává rozhovor mezi Švejkem a jednoročním dobrovolníkem Markem z Osudů dobrého vojáka Švejka.[5] Vojenskou službu u 91. pěšího pluku vykonávali též Vinzenz Sagner, Jan Evangelista Eybl, Gustav Jungbauer, Jan Rafael Schuster a další.

Využití kasáren v letech 1918–1989

Po roce 1918 kasárny nesly jméno plukovníka Švece; nazývaly se Švecovy kasárny a byl zde náhradní prapor pěšího pluku 1.[4] Ve 30. letech 20. stol. zde bylo velitelství 5. automobilní roty a škola pro výchovu poddůstojníků dělostřelectva z povolání. Během okupace Československa Německem byly kasárny obsazeny německou armádou. Po roce 1950 byla kasárna přejmenována na Kasárny Jana Švermy.[6] V letech 1957–1959 zde vykonával vojenskou základní službu pozdější prezident Václav Havel.[4]

Osudy budovy po roce 1989

V posledním desetiletí 20. stol. přestaly kasárny sloužit původnímu účelu. Po roce 2010 byla budova stavebně upravena (adaptována) pro jiné využití.[4] V přízemí jsou obchody, služby, restaurace a galerie Mariánská. V budově jsou též rezidenční byty a parkoviště.[7]

Reference

  1. ↑ a b kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Haška - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb, Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-089-8, ISBN 978-80-7340-089-7. OCLC 83976671 S. 158. 
  3. ↑ CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230 S. 10–11. 
  4. ↑ a b c d KOVÁŘ DANIEL. Encyklopedie Českých Budějovic: kasárny [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ NOVOTNÝ, Vladimír. Encyklopedie Českých Budějovic: Jaroslav Hašek [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ DVOŘÁK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic: vojenská posádka [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Obchodní centrum Mariánská [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pamětní deska Jaroslava Haška