Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, Marijce luční, žijící podél levého břehu Volhy a Marijce východní žijící převážně v Baškortostánu.[3]
Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.
Tato víra – Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[4]
Také se však setkáme s původním pohanským náboženstvím – Čimarii jüla – jde o polyteistický systém, z něhož později vzešel i výše popsaný synkretismus.[5]
Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (kognát finského slova jumala znamenající „Bůh“)[6] či Oš Poro Kugu Jumo – Velký dobrý bílý Bůh.[5]
Většinu marijských náboženských společenství sdružuje hnutí Marij Jumyjúla.[5]
