Firemní razítko pouze s iniciálou křestního jména (kolem roku 1906)[1]Městská plynárna Leopoldau, 1911Městská plynárna Leopoldau, 1911
Marianne Stroblová (nepřechýleně Marianne Strobl roz. Maria Nentwichová; 24. února1865, Vrbno pod Pradědem – 13. února1917, Vídeň[2]) byla rakouská fotografka[pozn. 1] původem z Čech. Byla průkopnicí průmyslové fotografie v Rakousku-Uhersku, dokumentovala městskou infrastrukturu, staveniště, plynojemy, interiéry, ale také lodě a portréty významných osobností.
Životopis
Stroblová byla dcerou správce Johanna Nentwiche a jeho manželky Jakobiny rozené Volgertové. Asi od roku 1894 pracovala jako fotografka ve Vídni pod jménem M. Strobl. Její křestní jméno mělo působit proti předsudkům, a tím i proti ztrátě zakázek v tehdejší profesi, kde dominovali muži, neboť nebylo hned patrné, že jde o ženu, která ani neměla možnost absolvovat specializované fotografické vzdělání. Své fotografické znalosti musela získávat v amatérských klubech. Od roku 1905 patřila do družstva fotografů. Její manžel Josef Strobl (1852–1922), za kterého se provdala 23. dubna 1891[3], v této společnosti také pracoval.[4] Její studio bylo na adrese Halmgasse 3 ve čtvrti Leopoldstadt u Prátru . S touto adresou byla zapsána do vídeňského adresáře od roku 1896 pod textem „Fotografin, Atelier“, od roku 1897 do roku 1935 jako „Kunstanstalt für Photographie“ a znovu v letech 1936 a 1937 jako „Photograph“, tedy i po její smrti.[5]
Pravděpodobně jako první člověk v Rakousku-Uhersku se Stroblová specializovala na průmyslovou fotografii, v tehdejší době pro ženu to bylo velmi nezvyklé. Jménem města Vídně, úřadů, muzeí a soukromých osob dokumentovala – často po několik let – městskou infrastrukturu, vozidla a staveniště, jako jsou plynojemy v Simmeringu a Liesingu a pravý hlavní sběrný kanál.
Pracovala také pro Österreichischer Lloyd v Terstu a Erste Donau-Dampfschiffahrts-Gesellschaft, pro které fotografovala lodní motivy, které publikovala na pohlednicích.
Dokumentovala průzkum jeskynního systému Ötscher s nemalým úsilím, protože těžké fotografické vybavení a baterku bylo nutné vozit s sebou.
Ve větší míře fotografovala i interiéry, například vídeňského hotelu Meissl & Schadn (1895) nebo domu průkopníka letectví Viktora Silberera v Semmeringu (1898), a proslavila se přitom jako specialistka na fotografování s bleskem.
V roce 1910 portrétovala Karla Luegera, dlouholetého starostu Vídně.
Stroblová zemřela 13. února 1917 v císařské nemocnici Kaiser-Jubiläums-Spital a byla pohřbena na vídeňském Ústředním hřbitově. Vzhledem k tomu, že její manžel pocházel z města Liptovský Hrádok, zemřela jako maďarská občanka.[2][3] Měla jednu dceru, Marii Idu Josefu (srpen 1895 ve Vídni - 2. září 1976 v Klosterneuburgu).[6]
↑Der Stempelabdruck wurde auf der Rückseite des Fotos: Brückenbau für den Bezirks-Strassenausschuss Fulnek, signiert: M. Strobl, Wien 1906, angebracht.
_(14781883585).jpg)
