Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí. Nejblíže má k bulharštině (viz Gramelová, L.; Navýchod) a podle mínění některých[zdroj?] bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny. Otázka jazykového sebeurčení Makedonců je velmi kontroverzní politické téma. Pro rozlišení od antické (helénské) makedonštiny je zejména řeckými autory označován slavomakedonština.
Řecko[kdo?] považuje jméno tohoto jazyka za neoprávněně užívané, protože jedinou pravou makedonštinou je podle nich řecký dialekt, kterým mluvil starověký vládce Alexandr Veliký, třebaže „řeckost“ tohoto jazyka nebyla přesvědčivě prokázána.[zdroj?] Podle nich přišli Slované na toto území až dávno po pádu Makedonské říše, a je tudíž historicky nesprávné říkat slovanskému jazyku makedonština. Nicméně zbytek světa včetně mezinárodních tiskových agentur a lingvistů název makedonština uznává a používá. Bilaterální vztahy Řecka a Severní Makedonie jsou tímto tématem dlouhodobě velice poznamenané.
Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na Bulharech a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel Ďordi Pulevski. Z etnografického hlediska tuto myšlenku rozvinul a prokázal Krste Misirkov. Makedonská národní identita má epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři Goce Delčevem, Janem Sandanskim, Dame Gruevem, Pitu Gulim či Dimitarem Vlahovem, o nichž se také zpívá v severomakedonské hymně a kteří jsou považováni za zakladatele národa, ač Bulhaři je považují za Bulhary. Někteří přední zastánci makedonské národní identity, například Krste Misirkov nebo Venko Markovski, se ovšem později sami přiklonili k bulharské identitě a byli pak makedonskými vlastenci považováni za zrádce.
V období královské Jugoslávie (1918–1941) byla makedonština považována za srbský dialekt, podobně jako nebyla uznávána celá makedonská národní identita. Ke změně došlo až po vytvoření socialistické Jugoslávie a obnově po druhé světové válce. Makedonština byla zdokumentována a kodifikována a v republice začala vznikat divadla, hrající hry v makedonském jazyce, podobně jako začaly vycházet knihy v této řeči.
Rozšíření
Kromě státu Severní Makedonie, kde je úředním jazykem, je makedonština státem uznaným menšinovým jazykem v albánském okresu Korçë. Rodilí mluvčí také žijí roztroušeně v sousedním Srbsku a Černé Hoře, Řecku a Albánii.
Abeceda a výslovnost
Makedonština se píše cyrilicí. Od známější ruské cyrilice (tj. azbuky) se liší následovně:
- Navíc písmena Ѓ, Ѕ, Ј, Ќ, Љ, Њ, Џ.
- Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я.
- Е se nečte [je], ale [e].
Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:
| velké: |
А |
Б |
В |
Г |
Ѓ |
Д |
Е |
Ж |
Ѕ |
З |
И |
Ј |
К |
Ќ |
Л |
Љ |
М |
Н |
Њ |
О |
П |
Р |
С |
Т |
У |
Ф |
Х |
Ц |
Ч |
Џ |
Ш
|
| malé: |
а |
б |
в |
г |
ѓ |
д |
е |
ж |
ѕ |
з |
и |
ј |
к |
ќ |
л |
љ |
м |
н |
њ |
о |
п |
р |
с |
т |
у |
ф |
х |
ц |
ч |
џ |
ш
|
| přepis: |
a |
b |
v |
g |
đ |
d |
e |
ž |
dz |
z |
i |
j |
k |
ć/ḱ |
l |
lj |
m |
n |
nj |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
f |
h |
c |
č |
dž |
š
|
Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte jako [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].
Gramatika
Podobně jako bulharština, ale na rozdíl od ostatních slovanských jazyků, nemá makedonština pády u substantiv, ale má zase tři různé určité členy, které připojuje jako přípony za jména.
Vlastnictví se vyjadřuje předložkou на, např. домот на пријателот (dům přítele), což se vyvinulo pod vlivem vlaštiny z домот пријателутому (přívlastek má tvar dativu, neboť v makedonštině před zánikem nominální deklinace splynul dativ s genitivem). V některých jihozápadních dialektech se ještě dativ zachoval jako živá gramatická forma.
Číslovky
| Makedonsky |
Česky
|
| еден |
jeden
|
| двe |
dva
|
| три |
tři
|
| чeтири |
čtyři
|
| пeт |
pět
|
| шeст |
šest
|
| сeдум |
sedm
|
| oсум |
osm
|
| дeвeт |
devět
|
| дeceт |
deset
|
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích.
makedonsky
|
Сите човечки суштества се раѓаат слободни и еднакви по достоинство и права. Тие се обдарени со разум и совест и треба да се однесуваат еден кон друг во духот на општо човечката припадност.
|
přepis
|
Site čovečki suštestva se ragjaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opšto čovečkata pripadnost.
|
bulharsky
|
Всички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Те са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство.
|
přepis
|
Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duch na bratstvo.
|
česky
|
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
|
Literatura
- Kubeš, Branka. Učebnice makedonštiny. 1. díl. Praha, FF UK. 1988. 301 S.
- Mareš, František Václav. Makedonská gramatika. Skopje, 1994. 86 S.
- Ribarová, Zdeňka. Cvičebnice makedonštiny. 1. vyd. Brno, FF MU. 1998. 166 S.
- Hora, Karel. Makedonsko-český slovník s makedonskou gramatikou (Václava Františka Mareše). 1. vyd. Praha, Euroslavica. 1999. 638 S.
- Stefania, Dragi; Dorovský, Ivan. Česko-makedonský a makedonsko-český slovník. Brno, MU. 1994, 1995, 2002. 312-317 S.
Externí odkazy
