Magliaso bylo poprvé zmíněno v roce 769 jako Maliacis.[2] V roce 854 je uváděno ve slovním spojení de vico Maliaci.
V období Langobardů vlastnil statek v Magliaso klášter San Pietro in Ciel d’Oro v Pavii. Původ starého kostela San Quirico (zmiňovaného v roce 1033) a hradu San Giorgio není znám. Téměř dvě desetiletí (1098–1117) bylo Magliaso sídlem schizmatického biskupa z Coma Landolfa Carcana, kterého císař Jindřich IV. jmenoval biskupem proti papeži Řehoři VII. Hrad byl v roce 1117 obléhán a dobyt Comem; Landolfovo další působení není jisté, možná byl deportován nebo zavražděn. To vedlo k desetileté válce mezi Comem a Milánem.[2]
Románská freska na jižní věži pochází ze stejného období a je jedním z mála světských románských děl ve Švýcarsku. Ve 13. století se hrad stal majetkem větve rodu Rusca z Coma.[3] V roce 1668 získal svrchovaná práva nad obcí Carlo Corrado Beroldingen, kancléř luganského poddanství, který nechal postavit farní kostel a místo chátrající zříceniny hradu postavil zdobný palác.[2]
V polovině 19. století byla v důsledku zákona o potírání bezdomovectví naturalizována jedna jenišská rodina.
Podél zavlažovacího kanálu bývalo mnoho izolovaných statků a mlýnů, což bylo typické pro předindustriální hospodářství. Obec zažila silnou emigraci do Lombardie, Jižní Ameriky a během druhé světové války do středního Švýcarska. Na počátku 21. století byly rozsáhlé oblasti údolí a podél jezera zastavěny obytnými čtvrtěmi. Zatímco sektor služeb je v Magliaso nejdůležitějším hospodářským odvětvím, turistická infrastruktura se téměř nerozvinula. Na úpatí hory bylo vybudováno golfové hřiště.[2]
Obcí prochází hlavní silnice z Lugana do Ponte Tresa. Obec je napojena na síť veřejné dopravy dvěma zastávkami (Magliaso a Magliaso Paese) na železniční trati Lugano – Ponte Tresa.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magliaso na německé Wikipedii.
↑ abStändige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
