Měsíčkové z Výškova byl český šlechtický rod, jehož přídomek je odvozen podle hradu a vsi Výškov, které Měsíčkové vlastnili už ve 13. století.[1] V době pobělohorské se rod rozdělil, někteří jeho členové odešli do exilu; tam asimilovali a nazývali se Miesitschek von Wischkau.
Erb
Měsíčkové z Výškova měli v erbu vlčí hlavu, která byla rovněž na přilbici.[2] Erb příbuzných pánů z Volfštejna byl stejný, rovněž jejich hrady měly podobné půdorysy i stáří.[3]
Členové rodu
V Čechách
Čeští příslušníci rodu byli kromě Výškova držiteli farní vsi Dolany s tvrzí (1492–1631), v letech 1569–1670 jim patřila ves Malechov, v roce 1626 vlastnili Ujčín s tvrzí a v roce 1680 jim patřila Vlásenice.[4] Na konci 17. století se zprávy o českém, nejen konfiskacemi zchudlém, rodu ztrácejí.
V letech 1237–1251 obývali Výškov bratři Výšek a Vyšemír.[3]
Jan Měsíček v Výškova († 1602), úředník na Dolanech. Byl rváč a kvůli dluhům přišel o zděděný podíl na Dolanech.[1]
„Bořivoj Měsíček z Výškova na Dolanech a Malechově“ byl v letech 1629–1634 písařem menších desek zemských. V roce 1623 za účast ve stavovském povstání propadl k manství, ale protože byl příliš zadlužen k propadnutí majetku nedošlo a v roce 1631 byly Dolany prodány. Byl dvakrát ženatý, s první manželkou Dorotou Fremutovou ze Stropčic vyženil Běhařov, o který rovněž v roce 1631 přišel. Jeho druhá manželka byla Marie Karyková z Řezna. Měl syny Zikmunda a Jetřicha.[5]
V Německu
Němečtí příslušníci rodu Miesitschek von Wischkau byli vzdělaní, majetní, působili v armádě nebo ve státní správě, kde dosahovali vysokého postavení.[6][7][8] Potomci tohoto rodu žijí i v 21. století.
Prvním exulantem byl přívrženec ultrakvismu a luterán Radslav (Raczko), který se usadil v Braniborsku. Během třicetileté války sloužil ve švédské armádě, pod jeho velením byla dne 23. července 1639 dobyta a vyloupena ves Slivice. Na slivickém hřbitově byli pohřbeni i někteří příslušníci rodu Měsíčků.[9]
Gottlieb Sigismund Karl Miesitschek von Wischkau (1745 –1810 Berlín), generálmajor
↑ abSEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 9, Domažlicko a Klatovsko [online]. [cit. 2024-03-11]. S. 52, 53.... Dostupné online.
↑ abŠVANDRLÍK, Richard. O hradu jménem Volfštejn - HAMELIKA - Vše o historii Mariánských Lázní. Kapitola Dva hrady s jedním erbem. www.hamelika.cz [online]. 2008 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
↑SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický Království českého [online]. Bursík & Kohout v Praze, 1908 [cit. 2024-03-11]. Kapitola Dolany, Malechov, Učín, Vlasenice, s. 149, 580, 915, 964. Dostupné online.
↑KOCOURKOVÁ, Eva. Pamětní kniha neboli Erbovník aneb Wappenbuch úředníků zemského soudu jako prostředek sebeprezentace šlechty v raném novověku [online]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav českých dějin, 2014 [cit. 2024-03-11]. S. 56. Dostupné online.
↑VOSTAREK, Jiří. Historie římskokatolické farnosti Slivice [online]. Slivice: 2009 [cit. 2024-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-29.
↑ abKOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny 369 s. ISBN978-80-7106-486-2. S. 287.
↑ Miesitschek von Wischkau, Karl Gustav Oskar. mbl.ub.ovgu.de [online]. [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
↑ZENO. Lexikoneintrag zu »Miesitschek von Wischkau«. Meyers Großes Konversations-Lexikon, .... www.zeno.org [online]. [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. (německy)