Martin Kolář

Další významy jsou uvedeny na stránce Martin Kolář (rozcestník).
Martin Kolář
prof. Martin Kolář
prof. Martin Kolář
Narození18. června 1836
Švihov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. května 1898 (ve věku 61 let)
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníhistorik, heraldik, genealog, topograf, archivář a muzeolog
DětiJan Kolář
Anna Císařová-Kolářová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Kolář (18. června 1836 Švihov[1]15. května 1898 Tábor)[2] byl český gymnaziální profesor, historik a heraldik, publicista.

Takřka celý život shromažďoval heraldický materiál. Za svého života ale skoro vůbec nepublikoval. Až z jeho pozůstalosti vydal po uspořádání velkého množství materiálů roku 1902 August Sedláček Českomoravskou heraldiku, která Koláře rázem zařadila mezi nejvýznamnější heraldiky naší historie. Prof. Kolář se také, v druhé polovině 19. století, zabýval určením přesnějšího místa „hory Tábor“. [3] Vycházel z informace Františka Palackého a odhalil, že zmiňované Zachrašťany nedaleko Nového Bydžova s husitským hnutím nesouvisí, a že se pravděpodobně jedná o ves Chrášťany nedaleko Bechyně – a vrch Burkovák.

Kromě toho napsal knihy Nejstarší pečetě šlechty české a moravské do roku 1300 (vyšlo 1883) a také spolupracoval s redakcemi Riegerova a posléze i Ottova slovníku naučného.

Kolář a Tábor

Od roku 1859 jako vychovatel v zámku v Hrobech u Tábora. Po krátkém působení v Hradci Králové a v Praze přišel do Tábora a byl jedním z prvních profesorů nového místního reálného gymnázia. Zajímal se o místní historii, sbíral po půdách a u rodin měšťanů Tábora staré dokumenty a písemnosti (v gymnáziu založil sbírku starožitností) a zachránil mnoho cenných památek. Vlastivědné a články historické publikoval v regionálním tisku. Od roku 1868 byl městský archivář a později první ředitel Městského muzea (otevřeno 1884). Profesor Kolář organizoval (zejména s Václavem Křížkem) kulturní a společenský život města. Například 12. února 1878 předložil návrh, aby místní Klub přátel věd a umění, vedený V. Křížkem, organizoval i turistické výlety po okolí (je to neoficiální vznik organizované turistiky v Táboře).

Je autorem rozměrnější práce Husitské paměti města Tábora a Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře. Přípravy díla o dějinách Tábora a také díla o heraldice přerušilo jeho úmrtí.

Profesora Koláře připomíná v Táboře pamětní deska, která je umístěná na domě čp. 212 v Divadelní ulici.

Dílo

  • KOLÁŘ, Martin; SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika I.. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění, 1902. 436 s. Dostupné online. 
  • KOLÁŘ, Martin. Sborník historických prací Martina Koláře o dějinách Tábora. Tábor: Kuratorium městského musea, 1924. 334 s.  Knihu uspořádal Jan Kolář.

Pokračovatelé

Syn Jan Kolář PhDr. (1884–1940) byl pedagog, věnoval se historii a topografii. V letech 1927–1929 starosta Tábora, 1938–1939 ředitel táborské reálky. Spoluredaktor Jihočeského historického sborníku.

Dcera Anna Císařová-Kolářová PhDr. (1887–1963) byla také historička, pracovala v Univerzitní knihovně (Státní knihovně ČSR) v Praze. Bibliografka a editorka spisů Mistra Jana Husa.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. SUDOVÁ, Martina. Otazníky kolem hory Tábor [online]. Město Týn nad Vltavou [cit. 2023-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-17. 

Externí odkazy