PROFILPELAJAR.COM

Lorenzo Valla
Lorenzo Valla
Narození	1407; Řím
Úmrtí	1. srpna 1457 (ve věku 49–50 let); Řím
Povolání	spisovatel, filolog, vysokoškolský učitel, filozof, římskokatolický kněz a renesanční humanista
Alma mater	Univerzita v Pavii
Témata	filozofie
Významná díla	De falso credita et ementita Constantini donatione declamatio; Confutatio in Morandum; Elegantiarum linguae latinae libri sex; Confutatio altera in Morandum; Fabelle Aesopi; … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lorenzo Valla (též latinsky Laurentius) (1405-1407, Řím – 1. srpna 1457 tamtéž) byl italský renesanční filosof, filolog a historik. Je považován za největšího italského humanistu XV. století.^[1]

Chválil přednosti latinského jazyka a jako filolog se obracel i proti filosofii. Jazykovým rozborem prokázal nepravost tzv. Konstantinovy donace, kterou prohlásil za papežský podvrh. Tím si však proti sobě poštval některé církevní kruhy a byl vydán inkvizici. Avšak po obhájení své pravověrnosti se nakonec za papeže Calixta III. (1455-1458) stal papežským sekretářem.^[2]

Důležitým Vallovým počinem bylo též porovnání autoritativního latinského textu Nového zákona (Vulgáty) s řeckým originálem. Díky tomuto "Srovnání textu Nového zákona" (Collatio Novi Testamenti") je považován za zakladatelskou postavu moderní biblické filologie. Svou prací na textu Nového zákona ovlivnil zejména Erasma Rotterdamského, který o několik desetiletí později připravil první tištěné vydání Nového zákona v řečtině. Snažil se propojit křesťanskou morálku s prvky epikúreismu, zabýval se svobodnou lidskou volbou a pomáhal znovuoživení klasického duchovního vzdělání. Jeho spis proti Konstantinově donaci byl již na počátku 16. století přeložen do češtiny humanistou Řehořem Hrubým z Jelení (jde o první překlad tohoto Vallova spisu vůbec).

Z díla Lorenza Vally:

De voluptate – porovnává učení stoiků a Epikúra, jehož učení vyzdvihuje
De libero arbitrio
De professione religiosorum
De falso credita et ementita Constantini donatione
Collatio Novi Testamenti
Repastinatio dialecticae et philosophiae
De elegantiis Latinae linguae – v tomto pojednání položil základy pro reformu latinské prózy a zvýšený zájem o dílo Cicerona.

Odkazy

Reference

↑ Dějiny filosofie, sv. II, s. 50.
↑ BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. Praha: Kalich, 1989. S. 726.

Literatura

Ze zahraniční odborné literatury o Lorenzu Vallovi

Fois, M., "Pensiero cristiano di Lorenzo Valla nel quadro storico-culturale del suo ambiente", Roma 1969.
Gerl, H.-B., "Lorenzo Valla. Rhetorik als Philosophie", München 1974.
Setz, W., "Lorenzo Vallas Schrift gegen die konstantinische Schenkung. Zur Interpretation und Wirkungsgeschichte", Tübingen 1975.

Z české literatury

ALEXANDROV, Georgij; BYCHOVSKIJ, Bernard; JUDIN, Pavel, Mark Mitin (red.), 1952. Dějiny filosofie. Překlad : Hana Malínská a Jaroslav Vlček. 1., autorizované vyd. Svazek II "Filosofie XV.—XVIII. století". Praha: Svoboda. 518 s. Kapitola „Humanismus a reformace”, s. 45–67.
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 26. díl. V Praze: J. Otto, 1907. 1077 s. cnb000277218. S. 367–368. Dostupné online
Pražák, E., "Řehoř Hrubý z Jelení", Praha 1964.
Sanetrník, D., "Lidská přirozenost v myšlení Lorenza Vally", in: L. Chvátal-V. Hušek (eds.), "Přirozenost ve filosofii minulosti i současnosti", Brno 2008, str. 159-175.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lorenzo Valla na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lorenzo Valla
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Valla, Lorenzo ve Wikizdrojích (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.