Na konci 20. let (1929/30) byl Jaroslav Lonek jedním ze zakládajících členů Východočeského aeroklubu v Pardubicích, kde pak působil i jako instruktor a letecký konstruktér. Postavil zde několik letadel vlastní konstrukce, například L-1 Lump, L-5 a L-8 Ginette.[2]
Příběh letounu L-8 Ginette se začal neštěstím. V říjnu 1932 se konal letecký den v Pardubicích a byl spojen s II. ročníkem Memoriálu ing. Kašpara na okruhu (3 × 50 km) Pardubice - Bohdaneč - Heřmanův Městec - Chrudim - Pardubice. Dne 9. října 1932 u Chrudimi došlo k nehodě Lonkova letadla L-5 (OK-VAF). Kvůli poruše motoru u Chrudimi havaroval (od prasklé svíčky se vznítil palivový okruh letounu, odkud se plameny rozšířily na celou přední část letadla), přičemž Lonkova snoubenka Ginette Ferron, učitelka jazyků v Pardubicích,[3] na následky popálenin za dva dny v chrudimské nemocnici zemřela.[4]
Na podzim 1934 bylo představeno v časopisu Letectví letadlo Lonek L-8 Ginette.[5] Nové letadlo československé konstrukce šéfpilot Východočeského aeroklubu Lonek zkonstruoval v plné tajnosti a zalétal je počátkem září 1934.[6]
V letech 1935–1938 byl Jaroslav Lonek šéfkonstruktérem ve zlínské letecké akciové společnosti, založené v roce 1934 a vlastněné koncernem Baťa (ZLAS, Zlínská letecká společnost, a. s., pozdější Moravan Otrokovice, současný ZLIN Aircraft). V koncepci svého letounu L-8 Ginette zpracoval projekt prvního letounu pro ZLAS, dvousedadlový dolnoplošníkZlín Z-XII. Zlín-XII poprvé vzlétl v dubnu 1935 a celkem bylo vyrobeno dvě stě jedna letadel tohoto typu.[7]
Popis letounu
Letadlo L-8 je samonosný dolnokřídlýjednoplošník pro tří cestující a pilota (nebo při výcviku 2 piloti a 2 cestující). Velmi dobrým aerodynamickým řešením bylo dosaženo i se slabším motorem NZ-60 poměrně velmi dobrých výsledků. Letadlo bylo v letu snadno ovladatelné a stabilní. Použití tohoto letounu bylo poměrně široké: jako malý dopravní letoun (turistický), jako sportovní a také jako cvičný letoun.[8]
Letoun byl převážně dřevěné konstrukce. Lichoběžníkovékřídlo se zaokrouhlenými konci bylo sklopné kolem dvou os. Na náběžné hraně byly sloty, na zadní hraně křídla byla dlouhá balanční křidélka, která byla ovládána pokyny pilota. Konstrukce křídla se skládala ze dvou podélníků se silným dýhovým krytem.[5]
Trup oválného průřezu byl kryt v přední části plechem z hliníkové slitiny (dural), ostatní plochy byly potaženydýhou. V přední části byl kruhového průřezu a v místě kabiny pilota přecházel v eliptický tvar. Kabiny pilotů a cestujících byly v tandemovém uspořádání, obě byly kryty průhledným, nehořlavým materiálem. Sedadla byla umístěna vždy vedle sebe, v přední části dvě a taktéž v zadní části. Místa pilotů byla v zadní části a obě sedadla byla vybavena zdvojeným řízením. Přístrojová deska se všemi palubními přístroji byla společná, nožní řízení pedálové. Za pilotními sedadly byl prostor pro zavazadla.[8]
Kryt motoru byl snadno snímatelný a umožňoval snadný přístup. Od kabiny cestujících byl motorový prostor oddělen protipožární přepážkou. Za motorem byly nádrže na palivo a na olej. V letounu byl použit pětiválcový vzduchem chlazený Walter NZ-60, ale konstrukce dovolovala montáž i jiného motoru do 140 kg hmotnosti. Palivo bylo přiváděno do motoru ohebnými hadicemi. Nádrž benzinu byla na 60 litrů, olejová na 4–5 l. Motor byl opatřen prstencovým krytem NACA.[8]
Použití
Byl to čtyřmístný dolnokřídlý jednoplošník se zdvojeným řízením. To bylo umístěno před zadními sedadly.[5] Letoun s motorem Walter NZ-60 dosahoval maximální rychlosti 205 km/h.[8] Tento letoun byl zapsán do leteckého rejstříku s imatrikulací OK-LON dne 13.9.1935 a vymazán byl po necelém roce 4.7.1936.[9] Letoun byl zničen při havárii 27. května 1936 večer v polích mezi Vejprnicemi a Novou Hospodou.[3][10] Při havárii zahynuli pilot-učitel Bureš a JUC. M. Fischl, členové AVS.[11]
maximální, vzletový výkon: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
jmenovitý, nominální výkon: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným nastavením
Výkony
Maximální rychlost: 205 km/h
Cestovní rychlost: 168 km/h
Délka startu: 120 m
Délka přistání: 95 m
Stoupavost: 370 m za 3 minuty
Odkazy
Reference
↑NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III.. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 187–191, 307.
↑BOČEK, Petr mgr. Jaroslav Lonek a jeho pardubická letadla [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 24.7.2009 [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu.
Z historie: Lonek L-8 Ginette, Aerohobby ročník 10., č. 1/2013 (leden–únor), Bratislava: MAGNET PRESS, s. 51–52
SKALICKÁ, Jarmila: Jaroslav Lonek: letec - konstruktér - odbojář. In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka Pardubice : Klub přátel Pardubicka Roč. 49, č. 11–12 (2014), s. 324–326.