Kromě prince Muhammada Senussiho se od roku 1988 pokládá za hlavu rodu (pretendenta trůnu), také Idris Abdulláh as-Senussi z vedlejší větve dynastie Senussi (jehož otec byl ještě před jeho narozením zbaven titulů v roce 1954), který je stejně jako Muhammad Senussi potomkem Muhammada ibn Alího as-Senussiho, zakladatele Senussijského řádu a děda krále Idrise I. Podle ústavou definovaného řádu následnictví by, ale byl Idris Abdulláh trůnu velmi vzdálen i za existence monarchie.
Libyjské království bylo klasickou dědičnou monarchií, kde řád následnictví trůnu byl dán ústavou (z roku 1951) konkrétně články 44 až 46. Dále pak články 49 až 55 specifikovali podmínky regentství. Dle ústavy se tak králem mohl stát pouze muž, libyjský muslim z rodu Senussi, jehož rodiči byli muslimové. Běžně byl následníkem trůnu nejstarší syn krále popř. syn nejstaršího syna krále, ale král měl možnost jmenovat následníkem jiného svého mužského příbuzného (syna, vnuka, bratra, synovce).[1]
Toto například udělal král Idris, když v roce 1955 zemřel králův bratr a korunní princ Muhammad, tak král jmenoval korunním princem jeho nejmladšího syna Hasana. Ten sám před svou smrtí jmenoval svým následníkem druhého nejstaršího syna Muhammada.
Nejpodobnější současný systém následnictví ze současných monarchií má Jordánsko.
.svg)
