Libiš (dříve zřejmě Ľubiš) je obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží v severozápadním sousedství města Neratovice. Rozkládá se asi deset kilometrů jižně od Mělníka a je přimknutá k Neratovicím.[pozn. 1] V současnosti v obci žije přibližně 2 400[1] obyvatel. V katastru Libiše se nachází většina areálu chemické továrny Spolana.[4]
Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole, na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel svatého Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly.
Středověk
Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. V husitských válkách ovládli Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zaniklou) roku 1421 pražané. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem k obřístevskému statku. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměstští Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející k obřístevskému statku koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic.
Moderní dějiny
V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové. Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích…[zdroj?]
Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875.
Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci: dva kováři, dva koláři, pekař, řezník, krejčí, tři obuvníci, jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku. Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.[zdroj?]
Na břehu mrtvého ramene Labe u Libiše, v sousedství zadní části chemické továrny Spolana je lužní les, z něhož část byla přírodní rezervací Černínovsko. Tato rezervace v roce 2014 zanikla a byla nahrazena přírodní rezervací Úpor-Černínovsko. Vyskytuje se zde řada chráněných rostlinných druhů a četná hnízdiště vodního ptactva. Lokalita končí u Štěpánského mostu přes Labe, patřícího do území obce Obříství.[6]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
375
429
444
507
649
722
1 352
1 967
2 272
2 074
1 851
1 719
1 769
2 067
2 421
Počet domů
64
68
73
87
122
137
304
499
503
514
512
572
595
681
777
Obecní správa
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[9]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[10]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[11]
1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[12]
V obci Libiš (1450 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář, drogerie, obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lakýrníci, 2 obuvníci, 3 pekaři, stáčírna lahvového piva, pohřební ústav, 4 rolníci, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební hmoty, 3 obchody se střižním zbožím, švadlena, trafika, 5 truhlářů, 3 obchody s uhlím, velkostatek, vetešník, 5 zahradnictví, 3 zedničtí mistři, zlatník.[16]
Doprava
Dopravní síť
Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/9 a silnice II/101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Neratovice – Libiš – Kralupy n.V. – Kladno. Mezi Libiší a mostem přes Labe jsou vedeny společně.
Železnice – Katastrální území obce protíná Trať 092 Neratovice – Kralupy nad Vltavou.
Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Odolena Voda, Praha, Štětí, Všetaty.
Pamětihodnosti
Toleranční kostel v Libiši
Kostel svatého Jakuba při severním okraji obce – gotický, snad dílo pražského stavitele Petra Lútky z doby těsně před rokem 1391. Věž dle dochovaného nápisu na kamenné desce byla přistavěna roku 1541. Uvnitř kostela jsou fresky ze 14. a 15. století.[17] Kostel obklopuje okrouhlý ohrazený hřbitov, při vchodu do areálu se nachází dřevěná hranolová zvonice na nízké kamenné podezdívce.
Kostel Svaté Trojice, někdejší toleranční kostel postavený mezi lety 1788 a 1792 ve stylu selského baroka, nyní v užívání Českobratrské církve evangelické.[18][19] V minulosti se změnil z lutherského na reformovaný. Jeden z citátů z Bible v kostele je v maďarštině, tím zachoval kněz Jan Vég (též Wégh, 1755–1830) památku na rodnou řeč. Kázání psal v latině, do češtiny mu je překládal Václav Matěj Kramerius a kněz je četl. Tak se naučil česky. Později napsal mj. Horlivé a nábožné modlitby křesťanské (Praha 1799) a byl autorem frontispisu (signován Joh. Wégh del.), který rytecky provedl Jan Berka.[20][19] V kostele byl natáčen film podle Vladimíra KörneraSněžná noc (2009) a film Jan Palach (2018). Jan Palach byl členem zdejšího sboru.
Výklenková kaplička sv. Václava na návsi, z 19. století
Rodáci
Karel Novotný (9. 6. 1876 Libiš u Neratovic – 30. 5. 1927 Praha, pohřben v Lobkovicích). Český novinář, žurnalista, satirik, od r. 1904 redaktor Hlasu národa, Ilustrovaného kurýra a po převratu redaktor a soudní referent deníku Venkov. Spřátelil se a často stýkal s rodinou dr. Jana Palackého, syna historika Františka Palackého. Je autorem četných kulturně-historických monografií a studií o osobnostech, jakými byli Hana Kvapilová, Karel Havlíček Borovský, Svatopluk Čech, Václav Babinský ad.
↑Například ulice Hraniční tvoří hranici mezi městem Neratovice a obcí Libiš: vozovka ulice a západní strana patří k Libiši, východní strana ulice k Neratovicím.
↑Základní info o obci [online]. Obec Libiš [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
↑PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. Heslo Libiš, s. 590–591.
↑Česká republika – Stručný turistický průvodce, s. 279.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ abHistorický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 290.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 725. (česky a německy)
.jpg)
