Pamětní deska na skále připomíná tajnou lesní kazatelnu, kde se v 17. století, v době protireformace po bitvě na Bílé hoře, scházeli pronásledovaní evangelíci z širokého okolí Těšínska. Památník nese jméno Jiřího Třanovského (1592–1637), evangelického faráře a spisovatele, pocházejícího z Těšína.[3]
V roce 1654 tzv. náboženská komise na příkaz císaře Ferdinanda III. odebrala evangelíkům z Těšínského Slezska všechny kostely. Místní evangelické obyvatelstvo, pamatující ještě skončenou třicetiletou válku, nekladlo odpor. Místní evangelíci, kteří se nemohli shromažďovat v kostelech, využívali služeb kazatelů, kteří do těchto oblastí tajně přicházeli především z Horních Uher, ale také z Dolního Slezska a Polského království. Bohoslužby se konaly na odlehlých místech, hlavně v horách. Takových míst bylo mnoho a často se měnila, aby se předešlo represím. Díky ústním tradicím se dochovala vzpomínka na devět takových míst nacházejících se v horách v Slezských Beskydech. V polské části jich je šest a na české straně tři. Až od roku 1781, díky vydání tolerančního patentu, se mohli evangelíci, do té doby pronásledovaní, svobodně hlásit ke své víře.
↑SCEAV.CZ. Zakámen na Čantoryji [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
↑CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Památník Jiřího Třanovského, Třanovského památník pod Velkou Čantorií - Nýdek. www.hrady.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
Leśne kościoły. Miejsca tajnych nabożeństw ewangelickich w Beskidzie Śląskim. Bielsko-Biała 2009. (publikace v polštině, češtině, němčině a angličtině). ISBN 9788362109098 (2. vyd. 2010).
