Název mohl vzniknout buď z označení pro místo, které bylo údajně rozrýváno čerty (čartoryja) – tento názor podporují lidové pověsti, podle nichž je hora spojována s ďábelskými mocnostmi –, nebo je odvozen z latinského označení zeměžluče lékařské (Centaurium erythraea Rafn), které se v místním nářečí říkalo čantoryjka a která byla na Čantoryji dříve velmi rozšířena a hojně se užívala v lidovém léčitelství. Existuje však ještě jiná zajímavá úvaha: Název Čantoryje měl vzniknout spojením dvou výrazů, tatarského chan (latinsky čteno čan) a latinského slova toreum; když tudy ve 13. století procházeli Tataři, postavili údajně na této hoře svému chánovi stan (latinsky Chantorium).[3]
Historie
Velká Čantoryje byla v době nacistické okupace centrem činnosti partyzánů. Partyzánský oddíl, jejž tvořili muži jak z české, tak polské strany, se začal postupně formovat v letech 1941–1942 pod vedením Karola Schreibera a v roce 1943 měl již okolo 20 členů a přibližně stejný počet spolupracovníků. Po válce byl na jihozápadním úbočí Malé Čantoryje v místech dřívějšího bunkru zřízen památník.[4]
Mezinárodní setkání esperantistů na Čantoryji v roce 2021.
Do 50. let 20. století stával v blízkosti chaty kříž, postavený na památku smrti dvanáctiletého pastýře, který zde v roce 1913 umrzl při hledání ztracené ovce.
Příroda
Velká Čantoryje je z velké části zalesněná bukovými lesy s příměsi jedle a modřínu a smrkovou monokulturou. Původní beskydská vegetace se nachází v národní přírodní rezervaci Čantoria cca 1 km od vrcholu směrem na západ. V hřebenových partiích jsou místy zastoupeny horské louky.
Turistika
Velká Čantoryje je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Důvodem je jistě nejen přítomnost turistické chaty, ale především 29 metrů vysoká rozhledna, a to přímo na samotném vrcholu hory. Tato dominanta byla vybudována v roce 2002 a dokáže pojmout až 170 osob. Za dobré viditelnosti jsou odtud vidět nejen Moravskoslezské a Slezské Beskydy, ale také Malá Fatra, Tatry, Ostravsko a katovická aglomerace. Z polské Ustroně vede pod vrchol Čantoryje sedačková lanovka, která je doplněna o bobovou dráhu. Díky lepšímu přístupu je zde převaha polských turistů. Druhým východiskem turistických tras na tento vrchol je horská obec Nýdek. Cesta odtud na vrchol měří 5 km.
Rytířská stezka je 10,5 km dlouhá naučná stezka po Čantoryji, která začíná i končí v Nýdku a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje sedm zastavení s informačními tabulemi, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory. Odtud také pochází název této stezky.
.JPG)
