Leopold Hohenzollernský (celým jménem Leopold Stephan Karl Anton Gustav Eduard Tassilo Fürst von Hohenzollern; 22. září 1835 – 8. června 1905), byl německý princ ze švábské větve Hohenzollernů, jejíž hlavou byl v letech 1885 až 1905. Leopold byl starším bratrem prvního rumunského krále Karla I. a otec druhého rumunského krále Ferdinanda I. Díky tomu je Leopold Hohenzollernský předkem celé dnešní rumunské královské rodiny. Zřejmě více známým je díky tzv. Emžské depeši.
Depeše (1870) byla součástí sporu o obsazení španělského trůnu, ze kterého byl svržena legitimní královna Isabela II. Napoleon III. podporoval kandidaturu portugalského prince Ferdinanda, zatímco pruský kancléř Otto von Bismarck tajnou dohodou prosadil právě prince Leopolda z rodu Hohenzollern-Sigmaringen. Když se informace o této dohodě dostala na veřejnost, napětí mezi oběma státy vzrostlo a princ Leopold po dohodě s pruským král Vilémem I. od kandidatury raději ustoupil.
Přesto zpráva o tajné dohodě byla v Paříži považována za provokaci Berlína a Francie začala od Viléma I. požadovat záruky, že Hohenzollernové rezignují na španělský trůn navždy. Pruský král však požadavky francouzského vyslance Benedettiho odmítl a telegraficky o tom informoval Bismarcka. Ten tuto emžskou depeši upravil a uveřejnil tak, aby francouzskou vládu jejími přehnanými nároky zostudil. Ta pod tlakem pobouřené veřejnosti musela mobilizovat a 19. červenec 1870 nakonec vyhlásila Prusku válku, která vedle ke sjednocení Německa a vytvoření císařství.
V roce 1880 se Leopold formálně vzdal svého potenciálního nároku na rumunský trůn. Totéž udělal v roce 1886 jeho nejstarší syn Vilém a tak se potenciálním dědicem rumunského trůnu stal prostřední syn Ferdinand, který byl v roce 1889 rumunským parlamentem uznán za dědice trůnu.
Leopold se v roce 1885 po smrti otce stal hlavou švábské linie Hohenzollernů, jelikož se jeho otec vzdal suverenity hohenzollernských knížectví ve prospěch pruských příbuzných, tak se Leopold stal pouze formálním knížetem z Hohenzollernu.
Rodina
Leopold se v roce 1861 oženil s princeznou Antonií Portugalskou. Měli tři syny:
Vývod z předků
Externí odkazy
