Leiser Berge (také Leiserberge nebo i Leisergebirge ; česky Liské kopce[ 1] [ 2] či Lysé hory[ 3] ) je nízké vápencové pohoří, mikroregion a přírodní park , zahrnující centrální, nejvyšší polohy Weinviertelu (Vinné čtvrti) v Dolních Rakousích . Nejvyšším vrchem Buschberg dosahují výšky 491 m n.m . Jedná se o nejvýše vystupující část Západních Vněkarpatských sníženin .
Název
Pohoří se jmenuje podle místního jména Leis (Oberleis, Niederleis ), podoba s německým slovem leise ("tichý, mírný") je jen náhodná. Ve skutečnosti název pochází ze slovanského základu slova lysý . Správný český překlad názvu je tedy spíše Lysé vrchy než Tiché vrchy , jak se občas objevuje.
Geografie
Buschberg
Leiser Berge se rozkládají asi 30 km severně od Vídně , 15–20 km od hranice s Českem , na pomezí okresů Mistelbach , Korneuburg a Hollabrunn . Ze severu jsou ohraničeny Dyjsko-svrateckým úvalem , ze západu údolím Schmidy , z jihu údolím Dunaje (Wagram ), na jihovýchodě přechází nižší pahorkatinou Weinviertelu v Moravské pole , na severovýchodě pokračují do Jihomoravských Karpat . Nejvyššími vrcholy po Buschbergu (491 m) jsou Oberleiser Berg (457 m) a Steinberg (452 m). Hlavními toky zde pramenícími jsou Göllersbach , Rußbach a Zaya .
Rozmanitá krajina se vytvářela v mladší době kamenné . Políčka v geometrických obrazcích se mění barevností na mírných pahorcích podle vegetační doby.
Mikroregion a přírodní park
Mikroregion Leiser Berge - Mistelbach byl založen roku 2001 a zahrnuje obce Mistelbach an der Zaya , Ladendorf , Ernstbrunn , Asparn an der Zaya a Niederleis . V jeho západní části se rozkládá přírodní park o ploše asi 40 km², vhodný pro pohodlné rodinné vycházky do lesů a vřesovišť . Oblast je vhodná i k nenáročné cykloturistice . Vrch Oberleiser poskytuje pěkný výhled na rozmanitou krajinu s poli, lesy a travními porosty.
Reference
↑ S.R.O, Turistika cz. Leiser Berge. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online .
↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Akátová věž - popis rozhledny, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online .
↑ GERŠIC, Miroslav. Nejstarší písemné zmínky o Břeclavi [online]. Břeclav: Městský úřad Břeclav, červen 2006 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online .
Externí odkazy