Malá vesnice Líšnice, dříve také Lišnice nebo Leštnice,[3] leží přibližně kilometr jihovýchodně od Kostelce v údolí Líšnického potoka. Vesnice je místní částí Hluboké nad Vltavou. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.[4] Asi 1 km severovýchodně od Líšnice je zemědělský dvůr Němčice, který je součástí Líšnice.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1337.[6] Ves náležela původně k lomnickému panství, později ale připadla k němčickému statku.[7] V roce 1706 ves koupil spolu s Němčicemi kníže Adam František Schwarcenberg.[8] Od poloviny 19. století do roku 1960 byla Líšnice samostatnou obcí. V letech 1961 až 1967 byla částí obce Kostelec. Od 1.1.1988 je částí Hluboké nad Vltavou.[3]
V roce 1924 zde stálo 28 domů a žilo zde 169 obyvatel.[9]
Sedláctví
Ves měla dříve výrazně zemědělský charakter. Ve vsi se dochovalo mnoho statků ve stylu selského baroka, avšak mnohé se v současnosti nacházejí v havarijním stavu. V obci sídlí malé muzeum sedláctví. Nad vsí na Líšnickém potoce směrem na Radonice se nacházela soustava malých rybníků, z nichž většina již neexistuje.
Dvůr se nachází na místě staršího dvora s tvrzí.V r.1407 a v r.1411 je připomínán Bláha z Němčic.[10] V roce 1471 je uváděn Kunka ze Bzí a z Němčic. V roce 1541 Diviš Boubínský z Újezda prodal Němčice Chvalovi Kunáši z Machovic. Od roku 1563 zde sídlili Budkovští z Budkova.[8] V roce 1706 vdova po Jiříkovi Ignácovi Budkovském z Budkova prodala Němčice spolu s tvrzí, pivovarem a vsí Líšnice knížeti Adamovi ze Schwarzenbergu, který nechal dvůr v letech 1708 až 1709 přestavět podle projektu Pavla Ignáce Bayera.[8][11]
↑ Cyklotrasa č. 12 Dolní Dvořiště - Lom - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN80-250-1310-3. S. 190.
↑KOBLASA, Pavel; KOVÁŘ, Daniel. Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou, 2012. 143 s., xxxii s. obr. příl. s. ISBN978-80-905244-6-0. S. 130–131.
↑ abcHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. str. 134.
↑Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 653.
↑SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko. České Budějovice: Bohumír Němec – VEDUTA, 2010. 320 s. ISBN978-80-86829-54-8. S. 146, 163–165.