Hroznějovice

Hroznějovice
náves v Hroznějovicích
náves v Hroznějovicích
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHluboká nad Vltavou
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°9′2″ s. š., 14°28′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel54 (2021)[1]
Katastrální územíHroznějovice (5,52 km²)
PSČ373 41
Počet domů38 (2011)[2]
Hroznějovice
Hroznějovice
Další údaje
Kód části obce70041
Kód k. ú.670049
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hroznějovice, dříve také Hrozňovice nebo Hrožňovice,[3] jsou malá vesnice, část města Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice. Nachází se asi 11,5 km na sever od Hluboké nad Vltavou a asi 8,5 km jihovýchodně od Jaderné elektrárny Temelín. Je zde evidováno 40 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo padesát obyvatel.[5]

Hroznějovice je také název katastrálního území o rozloze 5,52 km².

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[6] Do roku 1960 byly Hroznějovice samostatná obec. V letech 1961 až 1987 byly částí tehdejší obce Kostelec. Od 1.1.1988 jsou částí města Hluboká nad Vltavou.[3]

Pamětihodnosti

  • Dva mohylníky v lese Babinci
  • Mohylník v lese Slavonice
  • Dva mohylníky na Jaroslavickém vrchu
  • Mohylník Na Kamenitém

Zajímavosti

  • V roce 1432 je zmiňován Šimon z Hroznějovic jako táborský vladař.[7] Alois Jirásek použil jméno Šimona z Hroznějovic ve svém románu Proti všem. Ve stejnojmenném filmu Otakary Vavry postavu Šimona z Hroznějovic zpodobnil Radovan Lukavský. Šimon z Hroznějovic podle tradice pocházel ze statku čp.4, kde byl v roce 1934 na zahradě nalezen poklad 96 stříbrných mincí z počátku 15. století.[8]
  • Z Hroznějovic pocházel zedník Jan Hospodář, který v letech 1816–1870 byl na Vltavotýnsku tvůrcem řady ozdobných štítů ve stylu selského baroka.[8][9]
  • V místě bývalé osady Pardovice, zaniklé v souvislosti s výstavbou Hněvkovické přehrady, je zachována betonová pevnůstka z let 1935–1838.[8][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  5. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190. 
  7. ↑ TECL, Rudolf. Tábor a bitva u Křeče v roce 1435. Husitský Tábot [online]. 1987 [cit. 2020-12-13]. Roč. 1986–1987, čís. 9. Sborník Muzea a husitského revolučního hnutí. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou r̆ek. České Budějovice: Veduta, 2010. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. S. 100–102. 
  9. ↑ Jihočeská vlastivěda: Národopis. [s.l.]: Jihočeské nakladatelsrví, 1987. S. 23. 
  10. ↑ Bunkr u Pardovic - Hroznějovice - Ve stínu.cz. vestinu.cz [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Hluboká nad Vltavou
Části obce
Ostatní