Lékořice je 1 m až 1,5 m vysoká vytrvalá rostlina s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou uspořádány do bledě fialových rovných hroznů. Kvete v červnu a červenci. Plodem je lysý lusk. Listy má lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité.
Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství tak i v praktickém lékařství. Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30 °C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu tzv. pendreku.
Lékořice byla využívána již v léčitelství starověkého Egypta. Ve starověké Indii byla lékořice svařená v mléce společně s cukrem, kořenem šáchoru a pepřem používána jako afrodisiakum.[3] Užívala se i ve středověku – Mattioliho herbář zmiňuje zevrubný postup při pěstování, sklizni i přípravě léčivých prostředků z lékořice. V Českých zemích bylo pak nejoblíbenější užívání léčivého odvaru z lékořice ke tlumení dráždivého kašle.
Látky z lékořice podporují tvorbu žaludečních šťáv a naopak působí proti tvorbě žaludečních a dvanáctníkových vředů. Dále vyvolávají naředění hustého hlenu z dýchacích cest. Proto se používá jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě. V malých dávkách podporuje lékořice častější močení, ve vyšších dávkách močopudné účinky naopak mizí. Z dalších účinků je známo například působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí.
Nadměrné užívání extraktu z lékořice se může projevit zvýšením krevního tlaku a potlačením močení. Při dlouhodobé konzumaci působí látky z lékořice podobně jako kortikosteroidy, proto se dlouhodobé užívání nedoporučuje.
Je známé, že nadměrná konzumace lékořice, nebo lékořicových cukrovinek je toxická pro játra, kardiovaskulární systém, může vyvolat hypertenzi a otoky. V ojedinělých případech se krevní tlak zvyšuje nadměrnou konzumací lékořicového čaje, ale příznaky vždy brzy odezní, pokud se s konzumací přestane. Většina případů hypertenze z lékořice byla způsobena tím, že člověk pozřel příliš velké množství lékořice. Konzumace pouhých 50 g cukrovinek z lékořice denně za dva týdny může způsobit významné zvýšení krevního tlaku.[5]
Odkazy
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑BÖHM, Jan. Průvodce nevymrzající zahradou, její vliv na výživu a zdraví lidské, s hlavním zřetelem na nezamrzající ovocné keře a stromy Mičurinovy, vyzkoušené ovoce domácí a plody málo známé. Blatná: Nákladem a tiskem firmy Bratří Římsové, (nedatováno). S. 79.
↑ZENTRICH, Josef A.; JONÁŠ, Josef. Věčně zelené naděje. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství Dialog, 1990. ISBN80-7047-035-6. Kapitola Touha po mladosti, s. 330.
↑MANCIA, Marisela D.; REID, Michelle E.; DUBOSE, Evan S.; CAMPBELL, James A.; JACKSON, Kimberly M. Qualitative identification of dibenzoylmethane in licorice root (Glycyrrhiza glabra) using gas chromatography-triple quadrupole mass spectrometry. S. 91–94. Natural Product Communications [online]. 2014-01. Roč. 9, čís. 1, s. 91–94. Dostupné online. ISSN1934-578X. PMID24660472. (anglicky)
↑CRAMER, Maria. A Man Died After Eating a Bag of Black Licorice Every Day. The New York Times. 2020-09-26. Dostupné online [cit. 2020-09-27]. ISSN0362-4331. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lékořice lysá na Wikimedia Commons
