Křižování je v katolicismu, pravoslaví a protestantismu rituál, který provádí věřící zejména při vstupu do kostela, při modlitbě (na jejím konci, případně i na začátku) a na určených místech při bohoslužbách. Zpravidla se doprovází slovy „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ a popřípadě také aklamací „Amen“.

Tento zvyk se praktikoval už v prvotní církvi, v dnešní podobě existuje zhruba od 8. století v pravoslaví, změn doznal ve 13. století v katolické církvi.

Papež Inocenc III. stanovil, že se má křižovat v západní církvi třemi spojenými prsty nejprve z pravého na levé rameno. ^[1]

Při křižování se v římskokatolické církvi a protestantských církví člověk pravou rukou dotkne postupně čela, prsou, levého a poté pravého ramene. V pravoslaví a dalších východních církvích včetně řeckokatolické se věřící křižují třemi spojenými prsty (palcem, ukazováčkem a prostředníčkem, které znázorňují spojenou Boží trojjedinost) a dotýkají se nejprve pravého a teprve poté levého ramene, což bylo obojí běžné i v západní církvi až do 13. století.

• Liturgie
• K+M+B

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Křižování (žehnání) na Wikimedia Commons

• Křižování v kostele

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.