Křenovice
Pohled na Křenovice od severozápadu
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Slavkov u Brna
Obec s rozšířenou působností	Slavkov u Brna (správní obvod)
Okres	Vyškov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°8′32″ s. š., 16°49′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 057 (2024)[1]
Rozloha	8,85 km²[2]
Katastrální území	Křenovice u Slavkova
Nadmořská výška	205 m n. m.
PSČ	683 52
Počet domů	695 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Školní 535 Křenovice 683 52 Křenovice u Slavkova [email protected]
Starosta	Petr Maděra
Oficiální web: www.obec-krenovice.cz
Křenovice
Další údaje
Kód obce	593214
Kód části obce	75884
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křenovice (něm. Krenowitz^[4], jinak také Křenovice u Slavkova, s předložkou 2. pád do Křenovic, 6. pád v Křenovicích^{[p 1]}) jsou obec nacházející se v jihozápadní části okresu Vyškov, v Jihomoravském kraji. Křenovice leží na potoce Rakovci 19,5 km jihozápadně od okresního města Vyškova, 4 km stejným směrem od města Slavkova u Brna a 17 km jihovýchodně od Brna. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 210 m n. m. (potok Rakovec) a 250 m n. m. (tratě Zadní a Vinohrady). Žije zde přibližně 2 100^[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305.

Křenovice žel dosud nemají dle zákona o obcích udělený znak ani vlajku, takže jediným symbolem zůstává historická obecní pečeť s kruhovým opisem PECZET DIEDINY KRZENOWIC.^[5] Pečetním pole tvoří rostlina křenu (tzv. mluvící znamení) od jeho kořene k šesti listům. Na každé straně kořene se nachází po dvou koříncích. Nejstarší dokument pečetěný křenovickou pečetí byl nalezen v Moravském zemském archivu v Brně a je z roku 1691. Toto pečetidlo bylo bez letopočtu a buď se ztratilo nebo poškodilo, protože obec nechala zhotovit nové s rokem zhotovení 1737. Tímto pečetidlem se od té doby stvrzovaly všechny další dokumenty. Obrys pečeti obec dodnes užívá jako své znamení, což však vůbec nebrání vzniku znaku i vlajky, opakující stejnou figuru křene ve vhodném zbarvení, pokud se tak zastupitelstvo usnese a pořádá Poslaneckou sněmovnu o schválení, jako většina obcí ČR.

Okolí Křenovic bylo osídleno již mezi lety 4500 až 3000 př. n. l. Důkazem tohoto osídlení je nález malované keramiky pocházející z Křenovic.^[6] První písemná zmínka o Křenovicích pochází z listiny vydané 8. května 1305.^[7]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1 901 obyvatel. Z nich bylo 947 mužů a 954 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,3 roku. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2011 žilo v obci 1 824 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,8 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,5 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,6 %. Z celkem 1 559 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 37 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,2 % a bez vzdělání bylo naopak 0,4 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 946 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,4 % patřilo mezi zaměstnance, 3,1 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,7 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (tj. například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.^[8] Úhrnem 782 obyvatel obce (což je 42,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 604 obyvatel bylo Moravanů a 8 Slováků. Celých 708 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.^[8]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[9]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Křenovice u Slavkova. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Vavřince. Místním knězem je P. Jiří Plhoň, farář.^[10] Při censu prováděném v roce 2011 se 576 obyvatel obce (32 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 417 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 352 obyvatel k římskokatolické církvi (19 % ze všech obyvatel obce), dále – 1 k Církvi československé husitské a 5 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 540 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 708 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.^[8]

V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaromír Konečný. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Jeho cílem v následujícím období je dokončit velké investiční akce, mj. revitalizace mlýnského náhonu, rozšíření kapacity základní školy a bydlení pro seniory.^[11]

Křenovice mají celkem šest silničních výjezdů. Tři z nich jsou tvořeny silnicemi II. třídy. Nedaleko Křenovic vede dálnice D1 a silnice I/50. S Brnem jsou Křenovice od západu spojeny silnicí II/417 vycházející z brněnských Tuřan a končící u křenovického kostela křížením se silnicí II/416. Její celková délka tvořící silniční vzdálenost mezi Křenovicemi a Brnem činí 13,4 km.^[12] Nejbližší obcí na její trase je Prace. Druhou silnicí II. třídy protínající Křenovice je silnice II/416, která spojuje obec se silnicí I/50, respektive Slavkovem u Brna. Silniční vzdálenost mezi sídly je 3 kilometry. Vesnicí prochází od jihu k západu a ve druhém směru pokračuje do Újezda u Brna vzdáleného po silnici 8,2 km.^[12]

Ze silnice II/416 odbočuje jihozápadním směrem silnice III/4164 vedoucí do Zbýšova vzdáleného po ní 2 kilometry.^[13] Severním směrem odbočuje ze silnice II/416 komunikace III/4161 vedoucí do Holubic, které jsou po ní vzdáleny 4,4 km a silnice se zde napojuje na I/50 u nájezdu na dálnici D1.^[13][12] Poslední cestou vedoucí z Křenovic je místní komunikace mířící severovýchodním směrek silnici I/50 a dále na Velešovice.

V Křenovicích se kříží dvě železniční tratě, elektrifikovaná Brno–Přerov (Křenovice horní nádraží) a Vlárská dráha (Křenovice dolní nádraží).

Roku 1870 byl založen v Křenovicích čtenářský spolek Otakar. Zmínka o jeho vzniku je zachycena v obecní kronice.^[14] Místní knihovna Křenovice jako taková je zmiňována roku 1924, kdy její sbírka čítala 622 knižních svazků. Zájem občanů nebyl velký, většina vlastnila vlastní knihy a nepotřebovala tedy využívat služeb veřejné knihovny.^[14]

Po válce se sídlem knihovny v 50. letech staly prostory bývalého Místního národního výboru u kostela. Změnou je také zavedení správy studenty roku 1954.

V 80. letech byla knihovna přestěhována do budovy Na Liškově, která nabídla větší zázemí. V červenci 1987 se změnilo vedení knihovny, v jejímž čele stanula paní Marušincová. Před ní vedla knihovnu paní Filípková. Od roku 1994 vedla knihovnu dva roky paní Kučerová, kterou vystřídala paní Marková. V roce 2011 pak do vedení nastoupila paní Zourková. V roce 2015 je vedoucí Hana Doležalová.^[14]

Výrazný nárůst knižního fondu byl způsoben spojením s knihovnami v obcích Hrušky, Šaratice, Hostěrádky a Zbýšov roku 1990, kdy knihovna nabyla střediskové působnosti. Z budovy v ulici Na Liškově se knihovna přestěhovala v roce 2005 do Svárovské ulice. Důvodem bylo stržení původní budovy z důvodu havarijního stavu. Ještě předtím bylo zlepšováno její vybavení. Získala nové regály, elektrické vytápění, dva počítače a přístup k internetu. Na rok 2017 bylo plánováno stěhování do budovy mateřské školy v ulici Bratří Mrázků.^[15]

Čtenáři mohou v knihovně využít veřejného přístupu k internetu a nemohoucím je zajišťován též rozvoz knih domů.^[14]

• Farní kostel svatého Vavřince
• Smírčí kříž na Krchůvku
• Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela

• Otakar Černý (1918–2009), český válečný letec
• Jan Mazel (28. 3. 1904 – 9. 4. 1996), významný činovník Sokola, účastník Obrany národa (odboj za 2. světové války), osvětimský vězeň, starosta Křenovic, člen vlastivědného spolku

• 
  kostel sv. Vavřince
• 
  socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
• 
  erb na bývalém panském statku
• 
  orlovna v Brněnské ulici
• 
  pošta ve Svárovské ulici
• 
  víceúčelová sportovní hala v ulici Bratří Mrázků
• 
  dům pro seniory ve Školní ulici

• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Křenovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Křenovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Křenovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

	Šlapanice	Holubice	Rousínov
	Prace		Slavkov u Brna
		Křenovice
	Újezd u Brna	Otnice