Vznešený stát Írán Dowlat-e Âlije-je Irân دولت علیّه ایران ←  ←  ←  ←  1789–1925  →  → vlajka znak
Hymna Salâm-i šâh
Geografie Persie za vlády Kádžárovců
Hlavní město	Teherán
Obyvatelstvo
Jazyky	perština, turecký
Náboženství	ší'itský islám, sunnitský islám, křesťanství, judaismus, zoroastrismus
Státní útvar
Státní zřízení	absolutní monarchie (1785–1906) konstituční monarchie (1906–1925)
Měna	kirán
Státní útvary a území
Předcházející Zandský Írán Kartlijsko-kachetské království Afšárovci Perská socialistická sovětská republika Následující Íránské císařství Sovětský svaz

Kádžárovci
Země	Persie (Írán)
Tituly	perský šáh
Zakladatel	Agá Muhammad Chán
Rok založení	1794
Konec vlády	1925
Poslední vládce	Ahmad Šáh
Současná hlava	Alí Mirza Kádžár
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kádžárovci (persky دودمان قاجار‎, Dūdmân-e Qādžār) byl v letech 1794–1925 předposlední perskou vládnoucí dynastií. Kádžárovská dynastie byla turkického původu a pocházela z kmene Kadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první kádžárovský šáh Agá Muhammad Chán. Kadžarové původně sídlili ve střední Asii, později se usadili v na severu Íránské vysočiny.

Po sesazení perské dynastie Safíovců v roce 1722 se rozhořel boj mezi Kádžárovci a Afšárovci o moc v němž zvítězili Afšárovci a jejich vůdce Nádir Šáh (největší dobyvatel té doby) byl roku 1736 korunován šáhem. Po jeho smrti se ale jím obnovená perská říše opět rozpadala.

V jižním a centrálním Íránu tak navíc vládly od roku 1750 vládci z rodu Zandovců. Dne 14. května 1796 byl kádžárovský náčelník Agá Muhammad Chán, který již v roce 1794 porazil posledního zandského vládce Lotfa Alího Chána, prohlášen novým perským šáhem a poslední Afšárovec Šáhruch, byl v Mašhadu brutálně umučen k smrti. Snahy Kádžárovců obnovit slávu Persie, které započal Ágá Muhammad Chán, ale narazily na ruskou a britskou expanzi. Kádžárovské panovníky čekaly porážky v rusko-perských válkách, které vedly k územním ztrátám a zvyšující se hospodářské závislosti na Británii. Dynastie byla století od nástupu k moci oslabována vnitřními konflikty (bábitské povstání, perská konstituční revoluce 1905–1911). V důsledku britsko-ruské dohody z roku 1907 byla už bezmocná Persie rozdělena na sféry vlivu.

Posledním kádžárovským šáhem byl v letech 1909–1925 Ahmad Šáh, kterého sesadil ambiciózní kozácký velitel Rezá Šáh Pahlaví, který se poté sám stal šáhem a založil vlastní dynastii Pahlaví. Celkem se tedy na perském trůnu vystřídalo 7 panovníků z rodu Kádžárovců. Předposlední Kádžárovec na perském trůnu, otec Ahmada Šáha Muhammad Alí Šáh, vládl pouze 2 roky.

Hlavou rodu byl od roku 1988 až do své smrti v roce 2011, princ Alí Mírzá Kádžár, který byl synovcem posledního šáha Ahmada Šáha. Současnou hlavou rodu je Mohammad Ali Mirza Kádžár. Zároveň od roku 1988 je post kádžárovského uchazeče o perský resp. íránský trůn oddělen od postu hlavy rodu, takže kádžárovským uchazečem trůnu je princ Muhammad Hassan Mírzá II.

• Agá Muhammad Chán – (1794–1797)
• Fát Alí Šáh – (1797–1834)
• Muhammad Šáh Kádžár – (1834–1848)
• Násir ad-Dín Šáh – (1848–1896)
• Muzaffaruddín Šáh – (1896–1907)
• Muhammad Alí Šáh – (1907–1909)
• Ahmad Šáh Kádžár – (1909–1925)

• 
  Agá Muhammad
• 
  Fát Alí Šáh
• 
  Muhammad Šáh
• 
  Násir ad-Dín Šáh
• 
  Muzaffaruddín Šáh
• 
  Muhammad Alí Šáh
• 
  Ahmad Šáh

• Dějiny Persie
• Perská říše

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kádžárovci na Wikimedia Commons